. . . . .
Dawsons creek CZ

  :: Home
  :: Info
  :: Herci
  :: Postavy
  :: Epizody
  :: Scénáře
  :: Galerie
  :: Media
  :: Různé

 

 

:: #623 - "Všechno dobré..." (All The Good Things...) ::

Napsal: 
Režie: 
Premiéra: 
Premiéra v ČR: ???
Repríza v ČR: ???
Anglický scénář: zde
Hudba z epizody: zde

 

Pokoj, který vypadá jako Dawsonův. Je to scéna z Dawsonova seriálu Zátoka. Je to hádka mezi Colbym a Sam kvůli Paceymu. Colby si není jistý jestli jsou jenom kamarádi. "Mezi mnou a Paceym se nic neděje. Je to jenom kamarád. Tvůj nejlepší kamarád, můžu dodat. Nechovám k němu žádnou podvědomou náklonnost." "Takže Pacey je pro tebe stejnej kamarád jako jsme mi dva jen kamarádi?" "Jo... jasně." "Toho jsem se bál." Společně si lehnou a je tam cítit napětí. Kamera odjede od televize a my vidíme, že Joey sledovala seriál z gauče a má slzu v oku. Přijde k ní Christopher, její přítel, kterému se ani za nic seriál nelíbí. "Á... zpět k inteligentnímu životu, jak ho známe. Víš co je ten seriál zač? Je jak špatný jídlo v letadle. Teenagerovská hyperbola, je těžkej na žaludek. A scénáristi určitě musej hodiny trávit se slovníkem v ruce a vyhledávat čtyřslabičný způsoby zneužití anglickýho jazyka." Po chvilce se začnou se na gauči líbat a mazlit, ale Joey to zarazí. "Fajn, fajn, fajn, fajn. Promiň. Promiň. Musím to dokončit a ještě mě pak čekají dvě. Jdi napsat knížku nebo něco." Ten ale nemůže protože mu prý ten seriál úplně zničil mozkový buňky. "Dají si Sam a Colby někdy dohromady? Vybere si Sam Paceyho? Vybere si Sam Colbyho? Uvidíte příští týden, zatímco pro peníze mlátíme prázdnou slámu až na troud!" "Víš, řekla bych, že podvědomě se ti ten seriál líbí stejně jako mně." "Mluvíš přesně jako ta nerozhodná, vyhýbavá postava Sam." Začnou se znovu líbat a Joey to opět zarazí. "Fakt si myslíš, že mluvím jako ona?"
Produkční kanceláře Zátoky. Dawson a jeho asistentka jdou chodbou. Asistentka mu čte poznámky z notesu. "Budeme muset prostříhat Colbyho panickej proslov v třetí čtvrtině. Jeho mumlání se vymklo z kontroly." Asistentka mu připomene poznámky od WB, kteří nepovažují masturbaci za přijatelný dialog. "Je to lékařský termín." "Navrhli dělat si to." Dawson vejde do zasedačky, kde se radí scénáristé. "Co probíráme?" Jeden muž mu odpoví, že věčné dilema, vybere si Sam Colbyho nebo Paceyho." Do rozhovoru se vloží ještě jeden muž a žena. "Když si vybere Paceyho, naruší to konvence a překvapí diváky." "Překvapí, neuspokojí. Colby je její spřízněná duše. Je to osud." "Tenhle seriál je o pohrávání si s konvencema, ne? Porušme tu představu osudovosti. Dawsone, co si myslíš?" " Myslím, že něco berete." Dawson si vezme své věci, odejde a nechá je tam se dál hašteřit. Připojí se k němu jeho asistentka, která končí telefonát. "Vyzvedla jsem ti oblek na svatbu. Máš ho na dveřích. A nezapomeň, že auto tě čeká zítra na letišti v poledne." "Jasně." Silnice na okraji Capeside. Jack po ní jede a poslouchá rádio, když vtom za sebou zaslechne sirénu. Zastaví a policejní auto zastaví za ním. Vystoupí z něj Doug a přijde k Jackovu autu. Doug Jacka chvíli dusí, že jel moc rychle a tak ho asi bude muset předvolat a stanici. "Víte, jen jsem doufal, že bych se třeba, ehm... mohl odvolat na váš velký smysl pro soucit?" Doug se nakloní a políbí ho. "Dobrá. Jen pro tentokrát tě z toho nechám vyjít s varováním." "Díky, zlato." Doug se zhrozí a řekne mu ať mu nikdy neříká zlato. Jack se ho ale snaží uklidnit, že je to opuštěná silnice. Nakonec se domluví na schůzku večer u Douga. "Bezva. Přinesu želízka. Vtip." Před novou Ledárnou. Pacey přijde pomoct jedné ze servírek. Po chvíli se otočí a spatří u baru nějakou ženu, která se rovněž otočí a spatří ho, přistoupí k němu a řekne že už má ty nové návrhy na menu. "Výborně. Chtěl jsem se na ně podívat. Hele, Cory, kdyby mě někdo hledal, budu u sebe v kanceláři, ano?" Střih do Paceyho kanceláře. Když za nimi Pacey zavře dveře, začnou se líbat. Pacey poví té ženě, že by se měli začít scházet pod jinou záminkou, že tohle už je nápadný. "Jsem si jistá, že nás nikdo nepodezřívá." "V těhlech dnech nejsem v Capeside zrovna ten nejmíň na očích. Jsem si jistej, že nás někdo podezřívat začne." "Hlavně, že to nebude můj manžel."
Jackova hodina angličtiny na Capesideské střední. Jeden ze žáků čte před celou třídou báseň a ošívá se u toho, zatímco Jack sedí v zadní lavici. Po chvilce zazvoní Jack pohlédne ke dveřím a spatří tam čekat Jen. Všichni odejdou a Jen vejde dovnitř s kočárkem. "Á, tady je má kmotřenka. Ahoj, krásko." Jack se skloní a pohlédne do kočárku. "Panebože. (zasměje se) Je božská. A ty taky." (Obejmou se) Jen mu pochválí jeho přednes a vysekne poklonu, že Capeside už má konečně dobrýho učitele "Dobří učitelé jsou jenom traumatizovaní žáci, kteří se pokoušejí vymazat cokoli špatného, co na střední škole zakusili." "Myslíš, že když už jsi v tom, moh bys mi vymazat moje vzpomínky?" "To by vyžadovalo celej život v klášteře." Nakonec se Jen zeptá co dělá večer. "No, musím na večeři s šerifem, ale jestli si chceš pozdějc skočit na skleničku?" "Jo, jasně. Bože, šest měsíců a už je z vás starej manželskej pár, hm?" Jack ale trochu smutně řekne, že pokaždý když přechází přes ulici dělají že se neznají. "Pořád?" "Jo, co můžu říct? Je to paranoidní, bojácnej cvok... ale je to můj paranoidní, bojácnej cvok. Bydlíš v Potterovic penziónu?" Jen slíbí, že bude čekat až zavolá. "Fajn, pojďme, než kvůli tobě přijdu pozdě na další hodinu." "Dobře, promiň." "Rád tě vidím."
Dawsonův dům. Dawson tam přijde s taškami, rozhlédne se a zavzpomíná si. Přiběhne Gale a pevně ho obejme. "Á! Tady jsi! Jó! Ha ha ha! Koukni na sebe. Pořád kouzelnější a kouzelnější. Jak to jde? Jakej jsi měl let?" Dawson Gale poví, že nic moc, do zítra musí napsat pět scén a hlavně finále. "Jsem ráda, že tě tu mám." "Zmeškat svatbu svý mámy? Ani za milion. Ani za milion." Po schodech seběhne Lily a rovněž Dawsona obejme. "Dawsone, zrovna jsem dostala DVDéčko s Annie Hallovou. Chceš se kouknout se mnou?" "Jasně. Jdi ho připravit." (Lily odběhne.) Nahoře v Dawsonově pokoji. Dawson se rozhlédne a spatří režisérskou židličku se svým jménem a na zdi plakát svého seriálu. "Hmm." Odloží tašky, znovu se rozhlédne a zvedne zarámovanou fotografii sebe a Joey.
Ledárna. Pacey přijde k jednomu ze stolů a zabere se do hovoru s hosty. PACEY: Gregu. Čau, omlouvám se, že vás ruším při jídle, ale díky, že ses vrátil. Rád tě vidím. (Pacey vzhlédne a spatří, že tam přichází Joey. Ona ho však nevidí a zastaví jednoho z číšníků.) JOEY: Promiňte. Hledám Paceyho Wittera. (Pacey k Joey přiběhne, popadne jí a zvedne v objetí do vzduchu.) PACEY: Joey Potterová! Bože na nebesích! Ahoj! JOEY: Á! PACEY: Dobrý bože, ženská, jsi těžká! JOEY: Dej si bacha, Wittere. PACEY: Jenom vtipkuju. Říkali mi, že nebudeš moc přijet. JOEY: Ehm... dlouhej příběh. PACEY: Lidi! Tohle je Josephina Potterová, oficiální talentovanej a kvalitní kousek z Capeside, tak co kdybyste jí pěkně hezky přivítali doma, hm? (Jásot.) JOEY: Pacey, tohle je všechno tvoje? PACEY: Moje, banky, pár členů rodiny. Dáš si něco k jídlu? JOEY: Umírám hlady. PACEY: Koukni na sebe. Musím tě ještě jednou obejmout. Bože, tak rád tě vidím! JOEY: Taky tě ráda vidím. PACEY: Bylo to až moc dlouho, Jo. (Obejmou se, a když se odtáhnou, spatříme, že se tam zrovna objevil Dawson a viděl je.) JOEY: Ahoj. Ledárna. Později toho večera. Parta se tam sešla, aby si zavzpomínali. Objeví se Jack a Jen. JACK: Čau, čau, čau, čau! PACEY: Čau! Nazdar, holka! (Jen a Pacey se obejmou) Ty mamino! JACK: Pojď sem! DAWSON: Jak je?! PACEY: Bože, tak rád tě vidím, chlape! JEN: Jak je?! JACK: Dobře. Mám se bezva. JOEY: Paráda! PACEY: Fajn, na počest této významné události otvírám bar pro všechny! (Pacey rychle vejde do baru a Jen a Joey ho následují.) JACK: Vzdej to! Jak je, kámo? (Dawson a Jack se obejmou a jdou za ostatními.)
Později u stolu. Se všichni začnou vracet ve vzpomínkách do minulosti. JOEY: Pamatuješ, jak jsem tě tenkrát malovala nahýho? JEN: Ty ses vzrušil a....... JACK: Hele, hele! JOEY: Trošku víc, než jsme se dohodli. JACK: Ať si. Je to v pohodě. Nebylo to ve hvězdách. Kromě toho by mě nakonec Dawson zabil, že jsem mu vzal jeho jedinou spřízněnou duši, no ne? Hele, co je vůbec s Audrey? JOEY: Audrey zpívá pro Johna Mayera. Je na turné po Evropě a má kluka, kterýmu říká anti-Pacey. Je totálně nudnej a... fakt milej nebo tak něco. PACEY: Fakt milej jako opak ke skutečnýmu Paceymu? A to od mý bejvalý, od nikoho jinýho. JOEY: Pacey... díky moc, že jsi znova otevřel Ledárnu. Netušila jsem, jak moc mi chyběla. PACEY: Možná, že kdyby tvůj táta tu první neproměnil na troud, pořád by byla tvoje. JOEY: Hezký, Pacey. Hezký. DAWSON: Tohle bych nenapsal, ani kdybych se přetrh. JOEY: Jak dlouho to bylo? PACEY: Podle všeho ne dost dlouho. JEN: Á, Dawsone... pamatuješ si, jak jsem tě připravila o věneček? PACEY: Cože?! JACK: Fajn. A s touto poznámkou bychom se možná měli vzdálit. PACEY: Co tím myslíš? Nemůžete teď odejít. Právě jsme načali zajímavý téma. JACK: Jo, obávám se, že si pustí pusu na špacír až příliš. JEN: Svatá dobroto. JACK: Tady, odvezu tě. (Jack opilou Jen zvedne a přehodí si jí přes rameno.) JEN: Promiňte. Ach ne! JACK: Mizíme. JEN: Hele, lidi, vzpomínáte, jak mě můj kluk odkop a nechal samotnou vychovávat dítě? JACK: Fajn, uvidíme se na svatbě. JEN: Počkej, zadrž. Ještě jedna věc. Ach bože, vy lidi jste nejlepší přátelé, co jsem kdy v životě měla. Strašně vás miluju. To je všechno. Dobrou noc. JACK: Zatím. PACEY: Dobrou noc. JOEY: Dobrou noc. PACEY: A s tímto se kliďte z mé restaurace. Musím tu poklidit. (Joey a Dawson vstanou.) Dawsonse nabídne Joey, že jí odveze, ale ta se chce projít a tak se s oběma rozloučí a odejde. Joey odejde a Dawson pomáhá Paceymu sklidit ze stolu láhve od piva. "Bože, ta ženská je úžasná. Člověče, ta holka, co ti jí hraje v seriálu, jí nešlape ani na paty." "Já vím. Ale Peteye jsem trefil. To bylo dokonalý obsazení." "Jo, no, má jistej rošťácko šibalskej půvab, řekl bych." Dawson si trochu postěžuje, že se spousta věcí změnila a on, že se změnil. "Jo, no, takovej je život. Takže, jsi šťastnej? Jsi se vším, co se stalo, spokojenej?" "Vhodná odpověď by byla halasné ano. Jinak bych mluvil jako ukňučenej Hollywoodskej rozmazlenec, no ne?" "Jo, ale právě teď mluvíš se mnou." "Abych byl k tobě upřímnej, moc jsem o tom nepřemýšlel. A ty?" "Ha ha. Ehm.. znáš mě. Byl bych k uzoufání, kdybych byl šťastnej. Nemusíš mi s tím pomáhat. Je to má práce, vzpomínáš? Rád tě vidím, Dawsone." (Obejmou se) "Já tebe taky." "Uvidíme se zítra na svatbě." "Fajn." "Vítej doma."
Potterovic penzión. Jack mění Amy plenku, když tam přijde Jen a vezme si nějaké prášky. Jack si myslí, že tohle moc nezapadá do povinností kmotra. Jen ho ale povzbudí, že si vede moc dobře. Jack odhodí ubrousky a najde tubu s prášky. Jen pohotově řekne, že jsou babičky proti bolesti. (Jack podá Amy Jen.) "Přemýšlíš někdy, jestli bys to mohla přestát bez ní? Myslíš, že bys to zvládla sama?" "Myslívala jsem si, že ne, ale ve skutečnosti už to tak necítím. Je to úžasný... rodičovství. Neumím si naprogramovat video, ale umím se postarat o dítě." Jack se usměje a řekne, že nás všechny předběhla. Jack si postěžuje Jen, co tady vůbec dělá, na předměstí Capeside. Jen si ale myslí, že to není Capeside, ale že je frustrovanej z Douga. Jack má pocit, že se musí zase schovávat i když je to úkryt někoho jinýho. "Musíš mu dát čas." "Proč bych měl? Přece to není má chyba, že můj kluk žije v době kamenný." Jen mu dá za pravdu, ale řekne mu, že se Doug strašně bojí. Jack ale nechápe, čeho by se bál. "Toho, co je skutečný. Děsí nás to. Všechny. Říkáš, že jsem se změnila. A máš pravdu. Ale kopala jsem a křičela. A pokud si myslíš, že nějaká hodnota ti na tomhle světě spadne bez práce do klína, mýlíš se." "Tvé mudrcké superschopnosti se s mateřstvím umocnily. Řek bych, že ti brzy budu muset koupit pláštěnku." "Můžeš mi pomáhat. Můžeš být můj spolusuperhrdina." Jack slíbí, že kdykoliv.
Dawsonův pokoj. Dawson sedí za stolem a zírá na obrazovku laptopu. Stále neví, co má napsat. Najednou zaslechne za oknem zvuky. Vstane a připraví si laptop, aby s ní praštil kohokoli, kdo k němu vleze oknem. Když vtom do pokoje vpadne Joey, která zakopne o okenní rám a spadne na podlahu. "Á! Au! Au." "K smrti jsi mě vyděsila." Joey si ale postěžuje, že už to není tak snadný jak to bejvávalo. Dawson je pořád trochu vyděšený a zeptá se Joey co tady dělá. "Šla jsem do penziónu a rozhodla se, že půjdu dál. Nebyla jsem doma strašně dlouho a... věděl jsi, že nám tu postavili McDonalda? Byli jsme obsazení, Dawsone. Chybí nám jen krůček ke zničení." Dawson si nějak není jistý zdravotním stavem Joey a tak se raději zeptá. "Á, jo. V pohodě. Takže já šla a šla a pak... bylo příliš pozdě, abych zazvonila a viděla jsem, že máš rozsvíceno, tak jsem si pomyslela, proč ne? Spal jsi? Protože můžu zase jít." "Ne, ne. Jsem rád, že jsi tady. Dneska jsme neměli moc času o samotě. Chci toho tolik vědět o tobě a New Yorku a... všem." "Au. To bolelo." (zasměje se)
Před Ledárnou. Všichni odcházejí domů a Pacey zamyká, když zamkne dveře otočí se a spatří tam stát nějakého muže. "Omlouvám se, ale pro dneska už máme zavřeno." "Hádám, že víš, proč jsem tady." "No, matně tuším... že bych třeba s spal s vaší ženou? Fajn, no, ulehčím vám to. Zasluhuju si to. Jen do mě." (Pacey se otočí a spatří k sobě jít další dva mohutné chlápky.) "Ha ha ha. Víte, trošku jsem dneska pil, takže byste mě nejspíš zmáknul sám." Pacey praští prvního chlápka a pokusí se utéct, ale druzí dva ho chytnou a všichni tři ho začnou mlátit.
Dawsonův pokoj. Dawson a Joey sedí na posteli a povídají si o tom, jak strávili poslední roky. Joey nejprve povídá o Christopherovi. Dawsona ale nejvíc zajímá jestli je to vážný. "Ehm... no, jsme... jsme v tom bodě, kdy to buď vážný je, nebo není. Nevím, co se stane. A co ty? Vídáš se v LA s někým?" Dawson si povzdechne a řekne, že je naprosto oddaný seriálu po chvice začne zívat a tak se Joey rozhodne odejít a nechat ho prospat. Dawson ale navrhne Joey ať zůstane tady a přespí tu. "Cože?" "Znáš to. Tady spíš ty, tady já. Lehni si a pojď spát." Joey si ale myslí, že to není správné. "Hele, už jsi sem vlezla oknem. Sedělo by to, neřekla bys? Nikdo po tom druhém netouží, ani nemaskuje svý city. Jen se vyspíme. "Tak dobře. Jsme dospělí." Lehnou si a pokouší si udělat pohodlí. "Dobrou noc, Dawsone." "Dobrou noc, Joey." Kamera vyjede nad ně a vidíme, že je tam přece jen napětí. Vypadá to úplně stejně jako konec úvodní scény seriálu.
Venkovní svatba. Dawson a Joey jako ženich a nevěsta stojí před knězem a říkají své svatební sliby. Políbí se a všichni jim zatleskají. Zatímco se líbají, kamera se vzdálí a vidíme, že už to najednou nejsou Dawson a Joey, ale Colby a Sam. "A střih!" Dawson se posadí na posteli. Zdálo se mu to. Podívá se na polštář vedle sebe a je na něm vzkaz od Joey. Zatím, Joey.
U vody. Doug a Jack spolu běhají. Přejdou v chůzi, aby se, něž půjdou k Dougovu, vydýchali. "Na příští týden jsem nám zamluvil pokoj ve Stonybrook. Víš, myslel jsem, že bychom se prošli po horách, vyjeli si na kolech a různý další aktivity. Netvař se tak nadšeně." Jack ale není moc nadšený, myslí si, že není dobrý aby strávili další víkend mimo Capeside. Doug se ale za to cítí trochu dotčený, připomene mu, že když se začali vídat, řekl mu, že není ještě připravený na to, aby to všichni věděli. "Dougu, to bylo před šesti měsícema. Víš, žijeme v moderním světě. Fakt si myslíš, že se lidi staraj, s kým spíš?" "Jo. Jo, myslím." Jack ale pořád nechápe, proč mu tolik záleží na tom, co si myslí ostatní, protože rodina je nejdůležitější a ta to ví i Pacey, který by prý nemohl být šťastnější. "Protože se smál nakonec." "Ne, protože Pacey tě má rád a já taky. Dougu, je fakt úděsný, že tímhle musíme procházet. Kolik víkendů mimo město budeme muset mít, než spolu budeme jako normální pár? Je to, jako bychom měli nějakou aférku, ale nikdo z nás ani není ženatej." "Ne všichni jsme byli teplý v patnácti, Jacku. Pro některý z nás to není tak snadný." Jack vypadá docela šokovaně "Já... já nemůžu uvěřit vlastním uším." "Já... omlouvám se. Nechtěl jsem." "Ne, nechtěl. Víš, jakej je rozdíl mezi mnou a tebou, Dougu? Ty jsi byl teplej v patnácti. Jenom ses za to nepřestal nenávidět."
Hostina po svatbě Gale. Gale a její nový manžel krájí svatební dort. Po té, co Gale ukrojí první kousek, Dawson k ní přijde,obejme jí a přidá gratulaci. Později. Pacey spatří tu vdanou ženu, s kterou má aférku. Když ho ta spatří, naznačí ústy: Ty a já, za chvilku. Pacey pokračuje v chůzi a spatří Jen, která si znovu bere prášek. "Co to bereš?" "Á, dostals mě. Jsem na práškách. Jsem úzkostí sžíraná matka. Pomáhaj." Pacey jí podá svou skleničku vína, aby mohla prášek zapít. Pacey se zmíní, že by taky jeden potřeboval. Sundá si sluneční brýle a odhalí monokla. "Ach ne." "Ach ano." Rozhlédne se a spatří, že se na něj ta žena pořád dívá.
Později. Pacey a Joey spolu tančí. Joey se snaží s Paceyho dostat kde přišel k tomu monoklu. "Řekněme jen, že došlo k pár chybám." "Co se děje, Pacey?" "Co se děje? Děje se, že jsem zapomněl, jak moc si užívám, když jsem s tebou, a moc, fakt moc rád jsem si to připomněl." (Objeví se u nich tančící Jen a Dawson.) Jen by jsi chtěla vyměnit partnery "Čau. Vyměňme se. Dawson mě nenechá vést." (Vymění si partnery.) Dawson poznamená, že ráno odešla dost narychlo. "Jo. No, musela jsem se připravit. A taky jsi chrápal a taky... celý to deja vu pro mě bylo poněkud těžký. Bylo to jak LSD trip bez těch všech barev a tak. Teda asi. Ne že bych si LSD někdy vzala." Dawson se usměje a poví, že je rád, že je tak nervózní. Joey ale nechápe, proč by měla být nervózní. "Když jsi nervózní, brebentíš. Líbí se mi, že brebentíš, když jsi nervózní. Líbí se mi, že vím, že brebentíš, když jsi nervózní. Líbí se mi, že tě pořád znervózňuju." (Objeví se u nich Jen a Pacey.) Jen se směje a vrátí Paceyho Joey, protože jí prý šlape na špičky. Joey a Pacey tančí a Joey si všimne, že na Paceyho zírá ta žena. "Pacey, myslím, že máme publikum." Pacey začne volat boha. Joey pochopí o co jde "Je hezký, že se některý věci nikdy nemění. Pořád lámeš srdce?" "Jo. Její srdce, svou čelist." Joey to začne dávat smysl. "Chceš mi s tím pomoct?" "Jak?" (Pacey jí zakloní a krásně políbí.) "Díky." Ta žena naštvaně odejde. Jen a Dawson spolu tančí, když vtom se Jen sesune v bezvědomí k zemi. "Jen, Jen! Tancovali jsme. Zkolabovala." Babička začne křičet ať někdo přinese její kabelku, má tam prášky. Pacey ale řekne, že jí viděl, jak jeden brala. Babička se zděsí a řekne ať někdo honem zavolá sanitku, Jack se začne domáhat toho aby babička řekla, co s Jen je. "Je nemocná. Je velmi nemocná. To její srdce. Dobrotivý bože. Má malá Jen. Ach, Jen."
Nemocniční čekárna. Dawson přechází v obavách sem a tam a ostatní sedí na židlích. Doktoři mezitím pečují o Jen, která je stále v bezvědomí. Joey a Dawson se babičky vyptávají, co je s Jen. "Monitorují jí. Musejí jí stabilizovat životní funkce. A než nám mohou cokoli říct, musí se spojit s jejími lékaři v New Yorku. Má na srdci abnormalitu, proto omdlela. Nejde o nic vážného, opravdu. Až se vzbudí, bude se víc než cokoli jiného stydět." (Přijde k nim lékař a odvede si babičku.) "Co je to srdeční abnormalita? Je to šelest nebo něco takovýho? Protože nechci panikařit, ale zní to vážně." Zeptá se Pacey. (Babička se k nim vrátí.) "Dobrá. Je stabilizovaná. Omdlela kvůli práškům. Pro teď více nevíme. Takže nemůžeme v této chvíli více udělat. Koukněte, opravdu si myslím, že byste měli všichni jet domů a odpočinout si. Bylo to dramatické a já...já...prosím vás, jděte." V Paceyho autě. Pacey veze Dawsona a Joey z nemocnice domů. Dawson sedí na předním sedadle a Joey je vzadu. Joey se o Jen bojí, ale Dawson jí uklidňuje, že to není nic vážného, že je to v pořádku. "To nejlepší, co můžem udělat, je být sami sebou-- pokračovat v našem typickým, obvyklým, každodenním..." Pacey ho doplní "Beznadějným milostným trojúhelníku." (Dawson se zasměje) "Celej ty, že řekneš to nejnevhodnější." Joey se tváří trochu naštvaně, nepřijde jí to vtipný, najednou jí zazvoní mobil. Je to Christopher. "A z trojúhelníku máme čtverec." Poví Dawson s plných plic. "Hezky řečeno." Nemocnice. Jack chodí před pokojem Jen sem a tam. Když spatří, že z něj vyšli babička a lékař, přistoupí k nim. Babička pláče a Jack jí obejme, aby jí utěšil. Následuje střih do pokoje Jen. Jen je nyní vzhůru a přijde tam za ní Jack. Jen se trochu podiví, co tady dělá. Jack trochu zavtipkuje, že flirtoval se sestřičkou, ale nakonec z něho vyleze, že to byl kluk. "Hele, Jen... víc než cokoli bych se rád účastnil našeho bezobsažnýho vtipnýho jack-jenovskýho teplouško-ježibabskýho škádlení, ale... nejdřív jsem tak nějak myslel, jelikož tu ležíš v nemocniční posteli a jsi napojená na všechny ty přístroje... jakto? Jakto, že jsi mi o tom neřekla, protože jsem myslel, že jsem tvůj nejlepší kamarád." "Protože jsem nechtěla, aby sis dělal starosti. Já už jsem si je dělala až až. Protože jsem myslela, že když budu předstírat, že to neexistuje, zmizí to. Protože to mám ráda. Mám ráda naše bezobsažný teploušsko-ježibabský škádlení. A protože jsem se bála, že když to vyslovím nahlas, bude to pravda. Protože jsem se prostě....prostě jsem se bála. Protože jsem byla idiot." Jack se na Jen trochu zlobí, protože je přesvědčený, že by to zvládl, nakonec se zeptá jak je to vážný. "Pokles levé ventrikulo-systolické funkce. Krev mi prostě řádně nepumpuje do srdce. A dělá to spoustu problémů mým plícím. Říká se tomu pulmonární překrvení." Jack se tedy zeptá, co s tím budou dělat, jestli podstoupí operaci léčení nebo tak něco. Jen ale už všechno podstoupila a vyhlídky nejsou moc dobré. Jack si ale myslí, že určitě musí existoval nějakej specialista. "Byla jsem u něj, opakovaně. Moc mě mrzí, že to na tebe všechno takhle sypu. Fakt jsem si myslela, že to zvládnu do Capeside a zpátky v jednom kuse. Jo. Jo. Pokoušela jsem se s tím srovnat, ale sama už to dál nezvládnu. Protože já umřu, Jacku. A stejně jako u všeho ostatního ve svým životě nevím jak to udělat. Ale ráda bych to nezvorala. Byla bych ráda, aby to bylo něco, co pro jednou udělám správně." Jack slíbí, že udělá cokoliv co bude chtít. "Právě teď chci, aby sis ke mně vlez do postele a řek mi všechno o tom hezkým bratrovi a já mohla zapomenout na všechno, co jsem ti zrovna řekla." Jack si s pláčem vleze k Jen a začne jí povídat o tom klukovi. Následuje montáž scén. 1. Pacey popíjí před svou restaurací pivo, když spatří Jacka. Jack mu poví o Jen a obejmou se. 2. Potterovic penzión. Joey sedí s hlavou na Jackovo rameni a ještě je tam s nimi Bessie. Jack jim říká o Jen. 3. Dawson po té, co mu Jack řekl o Jen, zavěsí telefon. Gale a Lily stojí ve dveřích a mají soucitné pohledy ve tvářích. 4. Jen, babička a Amy sedí spolu na nemocniční posteli. 5. Dawson otevře dveře a najde za nimi Joey. Společně si spočinou v pevném srdečném objetí. Následuje zatmívačka.

 


back


© 2000 - 2004 Jerrzy

_