. . . . .
Dawsons creek CZ

  :: Home
  :: Info
  :: Herci
  :: Postavy
  :: Epizody
  :: Scénáře
  :: Galerie
  :: Media
  :: Různé

 

 

:: #618 - "Láska bolí" (Love Bites) ::

Napsal: 
Režie: 
Premiéra: 
Premiéra v ČR: ???
Repríza v ČR: ???
Anglický scénář: zde
Hudba z epizody: zde

 

Pekelná kuchyně. Scéna začíná tam, kde minulá epizoda skončila. Joey uklízela, když vtom do baru vešel Eddie. Dlouhou dobu je mezi nimi ticho. Joey se vzpamatuje a začne se ho vyptávat, co tady dělá, co je se školou. "Opět, pořád tam je. Pořád beze mě stojí a všechno. Je tomu těžký uvěřit, já vím. Koukni, začal jsem tam. Všechno šlo dobře, Joey. Všechno, Jo. Měl jsem ten pohovor, ne? Nekoktal jsem, nepadal, ani nezvracel a jim se mý psaní moc líbilo, což je prostě totálně sureálný, protože nikomu se nikdy nelíbilo nic, co jsem udělal. Kromě tebe. Pročež jsem tady. Chtěl jsem ti poděkovat. Protože jsi věděla, že to zvládnu, a já ne. Víš, Jo, nejde jen o to, že bych si myslel, že to nezvládnu. Je to proto, že tak já svět nevidím. Víš? Je to místo, kde lidi dostávají druhý a třetí a čtvrtý šance, aby se sebou něco udělali. Nebo místo, kde... můžeš být zbabělec a někomu ublížit. Ale ten někdo je pořád slušný, aby viděl slušnost v tobě. A, Jo, ty jsi ten nejslušnější člověk, co znám. A máš neuvěřitelný oči a děsně sexy hlas a úsměv, který mi láme srdce. A pokud budu spisovatel, někoho takovýho u sebe potřebuju. Potřebuju tě. Co říkáš?" Joey bojuje s nutkáním ho políbit. "Ne. Ne." "No, to zrovna není odpověď, kterou jsem hledal." "Eddie, odešel jsi." "Vrátil jsem se." "Šla jsem dál." "Ach. Fajn. Jestli je to takhle, tak... fajn, rozumím. Takže nejspíš zatím, Joey." "Promiň." Eddie se otočí a odejde, Joey ho při tom sleduje.
Pokoj Joey. Joey leží na posteli a čte si, zatímco si Harley prochází její šatník, přijde jí, že Joey oblečení není nic moc, ale chce aby měla něco pěknýho na její plese, ale zase ne moc. Harley najednou pohlédne na krásný šaty, Joey jí prozradí, že si je půjčila od Audrey a v těch půjde. "Ani náhodou. Musíš vypadat dobře, ale ne příliš dobře. Kluci na Miltonu jsou slabí a snadno ovlivnitelní půvabama starších žen. A jelikož je to můj večer a můj rozkotačenec, všeuměl, kluk Patrick tam bude a chová k tobě jistou nepočestnou náklonnost, tvý půvaby zakrejeme. Pod... tyhle rozkošně decentní šaty. Harley si sáhne na jejich látku. É! To je umělý hedvábí?" Joey jí vyvede s omylu "To je hedvábí." Slíbí jí že na jejího kluka nevyjde a že by měla jít, že se musí ještě učit a nasměruje jí směrem ke dveřím a vrátí se ke čtení. Koupelna v domě babičky Jen. Jen se s odporem kouká do zrcadla na svůj nový účes. CJ jí to ale hned vyvrátí, dá Jen pusu a začne skládat komplimenty "A všechna krása stranou. Ve vás, Lindleyovic ženách, je toho víc. Víš, babička zlomila strejdovi Billovi srdce. Ten chlap je svůj vlastní stín. Už se ani nemůže dívat na Kolo štěstí protože Vanna Whiteová mu připomíná jeho vlastní neštěstí." "Má babička, černá vdova. Kdo by si to pomyslel?" (zasměje se) "Dobrá. Měl bych jít." "Ne, to neměl." "Ne. Ty jsi ta, co mě vyhnala z postele." "Já vím, ale jako žena umím přiznat chybu." Začne ho líbat. Po chvíli toho Jen nechá a řekne, že by měl jít. Opět se začnou líbat, těžko se od sebe odtrhávaj, ale musí. "Fajn. No, ehm... hele uvidím, co o babičce zjistím, zavolám ti." "Čau" "Čau" Paceyho kancelář. Pacey namačká na mobilu nějaké číslo. Střih do pokoje Joey. Joey se za stolem učí, když vtom jí zazvoní telefon. Podívá se, kdo volá, a po pár zazvoněních přijme hovor. JOEY: Haló? PACEY: Ahoj. To je Potterovic dům bolesti? JOEY: U telefonu paní Joey. PACEY: Jsem rád, že jsem tě zastih. Myslel jsem, jestli jsi třeba neodjela kvůli práci. Včera večer jsem tě čekal. JOEY: Jo, já, ehm... víš, když jsem v baru skončila, byla jsem unavená a... nezbyla mi žádná energie pro neslušný makléře.
PACEY: V pohodě. Rozumím. Taky jsem toho včera měl dost. Hele, napadlo mě tohle. Včera večer jsme byli velmi staří. Ale dneska večer budem přinejmenším předstírat, že jsme mladí. Vyjdem si pozdě, přiklopýtáme se domů velmi pozdě. Co říkáš? JOEY: Mám plány. PACEY: Ne. JOEY: Jo. Slíbila jsem Harley prokázat laskavost. PACEY: A co to Rosemaryno děťátko chce? JOEY: Chce, abych jí dělala doprovod na plese Miltonu. PACEY: Takže si oblečeš šaty? JOEY: Mm-hmm. PACEY: Podpatky? JOEY: Nejspíš. PACEY: No dobře. Považuj mě za společníka. Budu tam. JOEY: (zasměje se) Cože? Vážně? Je... je pátek večer. Jsi si jistej? PACEY: Víc bejt nemůžu. JOEY: Bezva. Sejdem se v šest tady. PACEY: Dobře, čekej mě. Boty vyleštěný, oblek vyžehlený.
Paceyho práce. Pacey právě dokončil telefonát s Joey a je v konferenční místnosti sám, když v tom projde dveřmi Dawson a při spatření Paceyho se zastaví. "Pacey Witter." "Dawsone! Čau! Vítej v továrně na sny, příteli. Cítíš, jak se penízky množí?" Dawson se po Paceym aby mu rozmnožil jeho peníze "Přeměň je ve slušnej rozpočet nezávislýho filmu. Příběh o dospívání. Žádný speciální efekty, ačkoli budu možná potřebovat nějakýho profláklýho áčkovýho herce, co se touží vytáhnout. Jdeš do toho?" Pacey řekne Dawsonovi, že by mohli zajít k němu do kanceláře. "Víš, jak jsem ti říkal, že bych to pro tebe moh udělat?" "Jo." "Ve skutečnosti jsem si dělal srandu." "No, ale, ehm- (hvízdne) Tím si vyděláváš na živobytí, ne? Investováním peněz za jiný lidi." "Pšt. Pšt. (šeptá) Technicky vzato, ano." "Proč šeptáme?" "Protože, když mě ty lidi uslyšej odmítnout investovat peníze kvůli morálním principům, budu profesionálně vykastrovanej." "Jakým morálním principům?" "Ještě jsem si nevytlouk z hlavy princip nemíchání přátelství s obchodem." "Pacey, řek bych, že jsme si tím už prošli, nemusíme se bát, že to bude nepříjemný." "No, ano, my si jistě prošli nepříjemností, ale nikdy ne "Nemám ani vindru a je to jenom tvoje chyba." "Já se nebojím. Vím, že to ode mě bude znít odporně losangelesky, ale tenhle projekt je bomba." "Protože jsi můj přítel... nikdy nikomu neřeknu, že jsi právě použil slovo "bomba". "Myslím to vážně, chlape. Já... se rozhod věřit svým instinktům a od chvíle, co jsem to udělal, všechno do sebe hezky zapadalo. Včera večer jsem napsal dvacet stránek. Sotva jsem stíhal zapisovat nápady, který přicházely, a nemůžu se dočkat, až se vrátím domů a napíšu víc. Upřímně, jediná věc, co tomu právě teď stojí v cestě, jsi ty."
Kuchyně babičky. Babička je v kuchyni, když vtom tam vejde Jen, která jí hledá. Chce si s ní popovídat, diví se proč odkopla strýčka Billa "Ten člověk je na dně. Podle všeho vyškrt ženy ze svýho života. Jistě, pokud máme mluvit upřímně, netuším, jak dlouho to může ve skutečnosti vydržet." Babička jí jen okřikne, ale Jen pokračuje "Víš, co je ale zábavný? No, já jsem se pustila do nějak funkčního, možná dokonce vážnýho vztahu. Ty, která jsi o dvě generace starší, se chováš jako nestálej teenager. Lámeš srdce nalevo, napravo." Babička ale nesouhlasí a Jen jí řekne, že jí asi bude muset připomenout desatero přikázání. Babička se na ní jen podívá a odejde. Pokoj Joey. Joey si oblékla šaty, který jí Harley předtím vybrala. Dívá se na fotografie, co má na nástěnce má tři své fotografie s Dawsonem, jednoho Dawsona zvlášť, Paceyho zvlášť, dvě skupinové fotografie party a svou fotku s Eddiem, na kterou se koukne naposled. Ozve se zaklepání na dveře, a když je Joey otevře, spatří tam stát Paceyho s dvěma krabičkami. "Ahoj. Dobrotivý bože, vypadáš až moc sexy na doprovod. Řek bych, že prožívám jednu ze svých teenagerovských fantaziích." Joey mu na oplátku řekne, že vypadá taky moc půvabně. "Tenhle starej oblek? Ne-e. Dobře, takže abych napravil náš poslední středoškolský plesový zážitek, koupil jsem ti kytkovej náramek, ale pak mě napadlo, že ti dám na výběr. V krabičce "a" máme ozdobu pro zábavu milující a vrtošivou Joey-- nakrájenou ředkev na podkladu malých mrkví. A pak, možnost "b"... ozdoba pro klasickou a sofistikovanou Joey-- růže na podkladu konvalinek, což zní hrozně, ale je to klasika." Joey zažertuje kvůli mládeži si radši zvolí možnost "a" zeleninu "Dobrá, tak tedy zelenina. Nandá jí kytkový náramek na zápěstí. Joey se nenechala zaskočit a dá Pacey do klopy růži. "Nenech se ošálit. Je to jen převlek." "Ne, vážně. Dostal jsi růži. Je to dokonalý." "Můžem?" "Užijem si to." Raduje se Joey "Jo. Návrat zpátky." Po té, co jí pomůže obléct kabát, jí zezadu obejme.
Ples. Škola je vyzdobená hrady a rytíři. Joey a Pacey tam společně vejdou a v závěsu následují Harley a Patrick. Joey je nadšená z hezkýho večeru, ale Harley je trochu pesimistická "Už teď je tenhle večer děsnej. A to jsem se ještě nedostala k bodu, kdy se kolem mně začnou hemžit kámošky a vykřikovat, jak moc se jim líbí mý šaty." "Harley, nejsi první žena v historii, kterou na ples doprovází netančící partner. Tady pan Witter byl známý svou nespoluprácí, když na prohánění střevíců přišlo." Pacey se ale ohradí, že tancoval. Joey začne ale omílat jejich maturitní ples "Pod nátlakem. A rozešel se se mnou na našem maturáku, takže jsme nikdy nedostali příležitost si na vlastním plese zatančit." "Fajn. Praní špinavýho prádla. Nech to být." "Musela jsem to říct." Do rozhovoru se vloží Patrik, který nemůže pochopit, jak mohl Pacey takovýhle kočandě ublížit v tom ho ale Joey a Harley ho probodnou očima a k Harley přijde nějaká dívka, která začne Harley chválit šaty "Díky. Trošku moc aguilerovský na školní ples, ale to si třeba říkám jen já." Patrik jako vždy řekne pěknou blbost "Jen hezky v klidu, jo? Tady tvá kámoška si může myslet, že jsem zadanej." "Nesnáším tě." Joey mu řekne, že by mohl radši skočit pro punč. Patrick odejde a Pacey využije příležitosti složit Harley kompliment. "Všimla sis, jak ti v těch šatech vynikají oči?" "Ne." "No, je to tak. Vypadáš dneska moc hezky a já se vsadím, že kdybychom vešli na taneční parket, byla bys na něm dosud ze všech žen nejkrásnější." "Páni." Harley a Pacey odejdou tančit. Patrick se vrátí k Joey a postaví se těsně vedle ní. "Ehm." "Co je? Á, pití. Přemýšlel jsem, proč jsem tam šel." Nabídne jí ruku a zamíří na taneční parket. "Víš, měl bych ti říct, že jsem náhodou blízkým, osobním přítelem Woody Kulchaka, co sem dneska prones láhev kořaličky. Takže jestli chceš, aby tenhle ples byl opravdu magickej, moh bych zařídil pití pro dva pod lavičkama. Jen si řekni." "Ne." Joey od něj odejde. "Přemýšlej o tom, baby."
Dawsonův pokoj. Dawson si zavěšuje na zeď pár svých starých plakátů, když vtom tam vejde Gale, která žasne. A zeptá se jestli mu bude muset dávat zase kapesný, když se vrací do patnáctin. "Nevzpomínám si, že by jsi mi dávala kapesný." Gale se ho zeptá čím si che ale vidělávat. Dawson jí řekne, že si může sehnat práci na půl úvazku nebo muže hlídat malou Lily aby to nemusel dělat nikdo jiný. Gale si ale stojí za svým "Přemýšlím, jak máš v úmyslu si vydělávat peníze v dlouhodobém horizontu. Co máš v plánu?" "Dobrá. Ehm... mám v plánu napsat film, natočit ho, dokončit ho, poslat ho na festivaly. Snad bude dost dobrej, aby si ho vybrali do distribuce a vydělá dost peněz, aby zafinancoval můj další projekt." "A náhradní plán? Když režírování nevyjde." "Co tím myslíš, když režírování nevyjde?" "Vydělávat si na živobytí jako režisér je šance jedna k milionu. Vím, že to nechceš slyšet, ale... musíš být praktický."
Dawsonův pokoj. Dawson sedí za počítačem a má autorský blok. Jen zírá na obrazovku laptopu a neví, kde začít. Chvíli to trvá a pak začne psát "Úvodní scéna se", ale rychle to vymaže a opět upře zrak na obrazovku. Pokaždé, když se chystá něco napsat, se zarazí. Nakonec to vzdá a odejde z pokoje.
Ples. Harley tancuje s nějakým klukem a Patrick to se žárlivostí v očích sleduje. Harley se ten žárlivý pohled líbí. U mísy s punčem. Joey a Pacey si nalévají pití. PACEY: Co za školní ples má fakt mísu s punčem? JOEY: Ples prestižní soukromý školy. PACEY: No, kvůli všem zúčastněným doufám, že nějakej neohroženej student ten punč okořenil, jinak jaksi ztrácí svou klišovitou hodnotu. JOEY: Hmm. PACEY: Když o tom mluvíme, kdy se necháme vyfotit před tropickýma kulisama? JOEY: To by byl maturák. PACEY: Jasně. Na ten jsem zapomněl. JOEY: To bys měl. Nebyla to tvá nejskvělejší hodinka. PACEY: No, byl jsem tenkrát potížista. Víš, James Deanovskej typ. JOEY: Byl jsi pitomec. PACEY: Byl jsem aspoň záhadnej pitomec s nepatrným sexepílem? JOEY: Pitomec. PACEY: Dobrá, fajn. To můžu přijmout. Protože teď jsem šťastnej pitomec. Dostal jsem druhou šanci. Pacey jí políbí na rameno. JOEY: Pacey, měli bysme.... PACEY: Fajn. Fajn.
Harley a Patricka. Patrick se pere s klukem, s kterým Harley tancovala. Harley ho prosí ať ho nechá bejt, ale Patrikovi se nelíbilo, že spolu tancovali pánev na pánev, jako by se nechumelilo a že on je její kluk. "Tak si jenom říkáš! Udělal jsi za celej večer jedinou věc, co by to dokazovala?" "Tohle to dokazuje!"
Joey a Pacey. Joey hádku vidí a otočí se na Paceyho, aby něco udělal. "Jo. Jasně. Jasně. Ale je to sranda." Joey ho probodne pohledem. "Dobře. Dobře." Pacey se postaví mezi kluky a snaží se je od sebe odtrhnout, ale Harley tomu ještě dodá kapku "Takhle zkoušíš získat mý srdce? Takovýmhle chvatem?" "Říká se mu krav maga a J.Lo ho používá dost a dost." Kluk se kterým se pere poznamená, že není divu, že se pere jako holka. Lidi okolo se zasmějí. Patrick se po Jamiem rozmáchne a místo toho praští Paceyho do ucha. Dívčí záchodky. Joey a Harley jsou u umyvadel a Harley má od slz rozmazaný makeup. Harley se cítí strašně "koukni na mě! Vypadám naprosto odporně." Joey jí ale utěšuje, že vypadá jako roková hvězda. Harley se začne ptát po Patrikovi, Joey jí řekne, že je s Pacey na chlapeckých záchodcích. "Měl tam jiný holky?" "Byly to chlapecký záchodky." "Kde jsme se poprvý políbili. Haló?"
Chlapecké záchodky. Pacey a Patrick si povídají. Pacey se snaží Patrikovi domluvit, proč místo takovýhle šaškárny jí radši neřekne, že jí má rád. "Á, jo. Jo. Ty jsi velkej borec, co?" "Hele, hobite, alespoň mi rostou vousy." "A co je tohle?" "Cupanina."
Dívčí záchodky. Harley stále pláče, Joey jí ale ujistí že pokračuje v dlouholeté tradici žen plačících na záchodcích a že to dělala taky. "Hele, Joey, nechci zranit tvý city, ale mý středoškolský zážitky by neměly bejt stejný jako tvoje, jinak dělám něco děsně špatně." "Promiň, holka. Ale tak to se středoškolskýma plesama chodí. Koupíš si šaty, načančáš vlasy, zapózuješ pro fotku, myslíš si, že tvůj partner konečně řekne všechny ty věci, pro něž bys umřela, a ne. Nevyhnutelně skončíš plačící na záchodcích."
Chlapecké záchodky. Pacey se ujišťuje, že Patrik má Harley opravdu rád, což mu potvrdí, že ano. "No tak fajn. Gratuluju, chlape. Protože opravdový city k ženě jsou asi tak to nejlepší, co se ti kdy naskytne. Učiní tě silným, učiní tě hloupým a definitivně tě přiblíží k muži, kterým chceš být."
Dívčí záchodky. "A jakým utrpením si musej projít kluci?" "Myslí si, že pak dojde na sex a jsou bolestně zklamáni." Harley chce něco říct, ale Joey jí zarazí "Ani na to nemysli. Vážně!" "Klídek."
Chlapecké záchodky. Pacey se snaží Patrikovi dát pár rad. "Neboj se k ní bejt milej." "A být k ní milej tím myslíš..." "Říct jí, že se ti líbí její boty." "Á, a její, ehm..." "Řekni jí, že jí máš rád, idiote." " Pacey ho plácne zezadu přes hlavu. "Au." Patrick do Paceyho strčí. Pacey si trochu postěžuje, ale Patrik se ho pokusí bez většího efektu uchopit. "Jdeme na to!" Dívčí záchodky. Harley už je docela v pohodě a nemůže uvěřit, že pro Joey byl každej ples utrpení.... až na tenhle. Chlapecké záchodky. Pacey a Patrick se stále trochu perou, když vtom Joey otevře dveře a pohlédne na ně. Rychle přestanou. Zeptá se jestli je všechno v pohodě a zase odejde. Patrik se ho zeptá proč by měl jeho rady poslouchat. "Viděl jsi mou partnerku?" "Pověz mi víc, sensei."
Obývací pokoj v domě babičky. Babička sedí na gauči a plete, když vtom tam vejde Jen s telefonem v ruce. "Ehm... volali z ordinace doktorky Loomisový, aby si potvrdili tvou zítřejší schůzku ve 12:30. Doktorka Loomisová není obyčejná doktorka. Jakto, že jsem její jméno nikdy předtím neslyšela? Dobrá. Něco se s tebou děje a já se chci vědět co." Babička asi nemá náladu a řekne Jen ať si jde hledat záhadu jinam. Jen si ale stojí za svým a tak babička spustí. "Dobrá. Doktorka Loomisová je onkoložka. Vídám jí, protože mám v prsu maligní nádor. Příští týden začnu kolo radioterapie, protože růst překročil mez, při které by byl efektivní chirurgický zákrok." Jen je s toho úplně vedle a babička dělá jako by nic "Byla bys tak hodná? Jdi vypnout troubu. Nechci, aby se připálila kůrka." Jen na ní jen hledí. V očích má slzy. "Jennifer, řekla jsem ti, co to je. Teď, prosím tě, jdi." Jen se pokouší nebrečet a babička vstane a jde to udělat sama. Babička odejde do kuchyně a Jen tam jen v šoku sedí, připravena plakat.
Před sálem. Pacey je venku a dívá se do noci, když vtom k němu zevnitř přijde Joey. JOEY: Čau. Á. PACEY: Jo, já vím. Ta dnešní mládež, co? JOEY: Ta zatracená rapová hudba. PACEY: A ty pytlovitý kalhoty. I se škodou na mým nevinným ušním bubínku bych řek, že dnešní večer byl docela hezký. Docela hezký. JOEY: Ano. Docela. Dokonalý. Byl... byl to dokonalý večer. Pacey se k ní nakloní, jako by jí chtěl políbit. JOEY: Pacey? Nemůžu to podniknout. PACEY: Co nemůžeš podniknout? JOEY: I když je všechno dokonalý, být s tebou není ono a já se omlouvám. Koukni, všechno dneska-- chci říct, že dnešek byl kouzelnej a zábavnej a... stal se z tebe tenhle... tenhle úžasnej člověk, ale není to ono... promiň. Já... já to necítím. A nemůžu to s tebou podniknout. PACEY: Fajn, Joey, jen na chviličku zpomal. JOEY: Ne, Pacey, je to... je to pravda a... omlouvám se. PACEY: Ty se bojíš. Že jo? Bojíš se. Já taky, věř mi. A bojím se, protože nevím, kam tohle povede, Jo. A řek bych, že by to mohlo někam vést. Mohlo by to být ono. JOEY: Nebude. PACEY: Jak to můžeš vědět? Vážně. Minulej tejden jsi byla pro a teď mi říkáš, že by z toho nikdy nemohlo bejt něco skvělýho. Nemůžeš to vědět, protože to nevíme, Joey. JOEY: Mrzí mě to. Vím, že říct něco takovýho je hrozný. PACEY: Ale jak? Jak bys to mohla vědět? A kdy jsi k tomu rozhodnutí dospěla? Dneska? Myslel jsem, že dnešek šel skvěle. JOEY: Šel. Bylo to skvělý. PACEY: Tak teda kdy? A neříkej mi, že se nebojíš, protože já vím, že se bojíš. Znám tě dost dlouho a viděl jsem tě odehnat příliš dobrých věcí, než abych se teď nechal odehnat. Můj celý život, Joey, můj celý život jsi byla ta nejkrásnější věc na mý oběžný dráze. A mý city k tobě byly to, co mi dokázalo, že bych moh být skvělý. A tyhle city na mě byly silnější a rozumnější a tvrdošíjnější a odolnější než cokoli jinýho. JOEY: Pacey, přestaň. PACEY: Jo... JOEY: Pacey! PACEY: Když jsem se bál všeho, nikdy jsem se tě nebál milovat a zase bych tě moh milovat. Moh bych. Říkám ti, že by to mohlo... JOEY: Pacey, ne. Pacey, přestaň! Eddie se vrátil. Promiň. Vrátil se včera večer. Přišel do baru... PACEY: Aha. JOEY: Koukni, mrzí mě to... Pacey se vrátí dovnitř a nechá Joey samotnou.
Dawsonův pokoj. Dawson opět sedí za stolem a pokouší se psát na svém laptopu, ale zatím nic nenapsal. Po chvíli se sklíčeně opře v židli, vezme dálkové ovládání a zapne televizi. Na obrazovce se rozběhne jeho film "Blázinec v zátoce". Dawson nakonec vypne televizi a Gale se ho zeptá jak to jde se scénářem. "Skvěle. Skvěle. Je to, ehm... no, vlastně víš co? Právě teď to nejde až tak skvěle. Koukni, mami, musím ti něco říct. Ehm... nemám náhradní plán... a nikdy ho mít nebudu. Budu režisérem a nechce mít nic, k čemu se vracet, protože neexistuje nic jinýho, co chci dělat." Gale se ale snaží Dawsonovi promluvit do duše "Vždy nejde o to, co chceš. Dawsone, vyrostl jsi a život není takový, jaký sis myslel, že bude, když jsi byl malý kluk." "Souhlasím. A máš pravdu, být režisérem je dětský sen, a proto vím, že je to skutečný. Protože jsem to chtěl dělat ještě předtím, než jsem věděl, jak se bát a být cynický." Gale se zeptá a co vysoká, že by se tam měl vrátit, dokončit školu, aby se ujistil, že je to pro něho to pravé. "Mami, prosím tě. Pokud rok donášek a mazání medu kolem úst hereček, aby vyšly z přívěsu a zahrály před zeleným pozadím, nezabilo mou touhu po natáčení filmů, nic to nedokáže. Vím to. A nepotřebuju utratit šedesát tisíc dolarů z peněz týhle rodiny, abych to zjistil. Chci říct, že točení filmů je... je to můj život. A potřebuju, abys věřila, že jsem jedním z milionu, co to dokáže, protože já tomu věřím." "Zlato, vyprávěla jsem ti někdy, jak se tvůj otec jednou rozhodl vyrábět žvýkačku na našich kuchyňským kamnech?" "Prosím tě, řekni mi, že si děláš srandu." Gale řekne, že ne a poví, že mu museli nechat oholit půlku hlavy, protože se Mitch rozhodl udělat z něho pomocného kuchaře. "Vy jste mi vyholili hlavu?" "Část hlavy. Bylo ti pět. Byla osmdesátá léta. Řekli jsme ti, že jsi pankáč." Oba se zasmějí "Nicméně, já jen... no, mluvím o tom, protože tvůj táta měl spoustu šílených nápadů a vždycky jsem byla přesvědčená, že ten se žvýkačkou byl založený na Karlíkovi a továrně na čokoládu, což byla jeho oblíbená knížka, když byl malý. Ale nepřiznal by to." "Dobře, tahle je trochu důmyslnějších než některé z tvých ostatních životních lekcí." "Dawsone... snění tvého otce mě dohánělo k šílenstvím, ale také to byla jedna z věcí, kvůli kterým jsem se do něj zamilovala. Protože stejně jako ty měl odvahu věřit, že život by mohl být tak skvělý, jak skvělý si člověk myslel, že by být mohl, když byl dítě. Takže chápeš co říkám?" "Chtěla bys, abych dohlédl na Lily?" "Jo. A pak skoč z útesu. Jen metaforicky, samozřejmě.""Mami..." "Jsem tvá matka. Nemůžu si pomoct." Všimne si malého nalepovacího tetování růže, které je opřené o obrazovku laptopu. "Á. Zdá se, že se ti líbila má metafora o věcech, které povadají." "Vlastně jsem právě pomyslel na to, že je skvělé, že na světě existují lidé, co by pro druhého udělali první poslední." Gale mu řekne, že to je proto že ho má ráda a odejde. Dawson rozhlédne se po pokoji po různých fotografiích sebe a všech svých přátel, pak vstane, vezme si laptop a začne psát.
Kuchyně babičky. Babička dělá na pultu těsto, když vtom tam přijde Jen, na které je poznat, že brečela. "Dobře. Na strachu není nic špatnýho. Je to přirozená věc." "Strach člověku nic dobrého nepřinese." Jen se tedy zeptá babičky jak jí může pomoct. Babička poví, že může s vrchní přihrádky v lednici donést máslo. "Nemluvila jsem o, ehm... tomhle kulinářském cvičení na vybuzování energie. Myslím tebe. Jak ti můžu pomoct? Budeš potřebovat někoho, kdo by tě odvez na terapii, a můžu to udělat já. Můžu něco navařit předem, s mikrovlnkou umím, a když se budeš nudit, s Jackem ti přehrajeme scény z Moulin Rouge." Babička ale nechce, aby s tím Jen a Jack měli něco společného, považuje to za osobní věc. "No a co já? Kdo se postará o mě? Ty jsi má babička, člověk, kterýho mám na světě nejradši, a jsi nemocná a já jsem ta, kdo se bojí." Babička se snaží Jen domluvit, že to není rozsudek smrti, že spousta lidí v jejím věku podstoupila radioterapii. "Dobře, tak o tom mluvme. Hmm?" "Ach, Jennifer..." "Ale můžeme alespoň začít mluvit?" "Jennifer... ještě nejsem připravená zemřít. Pojď sem." Obejmou se a rozpláčí se jedna druhé v náručí. "Slyšela jsi mě? Hmm? Slyšela?"
Ples. Téměř všichni už odešli a Patrick a Harley nyní tančí na téměř opuštěném parketu. "A když má pěst vystartovala po jeho krku, pomyslel jsem ji, Patricku, ty jsi milovník, ne rváč." "Ta druhá část byla dost zřejmá. A co se první části týče..." "O tom milovníkovi?" "Ani náhodou." Patrikovi se podaří složit Harley kompliment "Ach. Ne, nemyslel jsem to doslova. No, jo, myslel, ale... víš, proto jsem s tebou na ples nešel. Jsem tu s tebou, protože kdybych nebyl, šel byl s tebou jinej kluk a to by mě zabilo." "Protože mě máš rád?" "Jo." Harley se rozzáří a pak se zeptá, jestli ho tyhle pěkný slovíčka naučil Pacey. "Jo. Jo, to a jak rozepnout podprsenku jednou rukou." "Zkus to a přijdeš o ní."
Ples. Prázdné lavičky. Joey tam o samotě sedí a dívá se, jak Harley a Patrick tančí. Pomalu vzhlédne a v záběru se objeví ruka. Je to Pacey. "Pokud mě paměť nešálí, dlužím vám tanec, slečno Potterová." Pacey a Joey chvíli tančí se smutkem v očích, a když píseň skončí, Pacey odejde a nechá Joey na parketu samotnou. Joey tam jen stojí se sklopenou hlavou.
Před domem Eddieho. Zastaví tam taxík a vystoupí z něj Joey. Pomalu dojde ke dveřím. Chvíli se sebou bojuje, pak konečně zaklepe na dveře a Eddie je otevře. "Nejspíš přemýšlíš, co tu sakra dělám." Eddie vyjde ven a Joey ho vášnivě políbí. Eddie si jí přitáhne k sobě a pokračují v líbání. "Ahoj." Směje se Joey "Ahoj." Začnou se znovu líbat.

 


back


© 2000 - 2004 Jerrzy

_