. . . . .
Dawsons creek CZ

  :: Home
  :: Info
  :: Herci
  :: Postavy
  :: Epizody
  :: Scénáře
  :: Galerie
  :: Media
  :: Různé

 

 

:: #608 - "Pavučiny" (Spiderwebs) ::

Napsal: 
Režie: 
Premiéra: 
Premiéra v ČR: ???
Repríza v ČR: ???
Anglický scénář: zde
Hudba z epizody: zde

 

Pekelná kuchyně. Dawson sedí u stolu s Jen, Jackem a Davidem. Pijí kolu a čekají na jídlo. Dawson se dovídá, co všechno se děje za jeho nepřítomnosti, Audrey a Pacey se rozešli, ale Joey a Audrey se hádaj. Jen mu při té příležitosti hned vynadá, že by se měl objevovat častěji, ale Jack se ho zastane, že má očividně dost práce a že to s nima není tak hrozný, akorát si udržujou odstup. Emma jím přinese jídlo, ale Dawson nechce, že už bude muset jít. "Jo, proč nezůstaneš a nedáš si cheeseburger? No tak, Dawsone, už tě vůbec nevídáme." "Vážně musím jít.Nemůžu, vážně. Musím se vrátit. Todd si myslí, že teď vyřizuju ňákou posílku, což technicky vzato... vyřizuju." Šáhne do kapsy a podá Jen obálku, jsou v ní lísky na No Doubt. "Panebože! To jsou lístky na koncert No Doubt. Dawsone, to je úžasný. Je tu asi tak deset lístků. Jsi si tím jistej?" "Jasně. Todd je dostal zadarmo. Myslím, že se zná s kapelou nebo tak." "Víš co? Co kdybys dala, uf--dala tady tomu klukovi šanci změnit názor?" Řekne Jack "Prostě tam jděte a užijte si to. Pobavte se. A, uf, dejte mi vědět, co se stane, až dostanete Paceyho a Audrey ve stejnej čas do stejný místnosti." "Mockrát díky." "Díky, chlape." (Dawson se vydá na odchod a ve dveřích narazí na Joey, která právě vcházela do baru.) Ale nemaj si toho co moc říct. "Zatoužila jsem po nějaký společnosti. Jak se ti vede?" "Skvěle. Fakt skvěle. Měl jsem spoustu práce." ....... "Jo. Fajn, no, nechci tě zdržovat." "Dawsone, jsou to i tví přátelé." "Jo, já vím. Já prostě--musím jít." "Ráda jsem tě viděla." "Já tebe taky." Pekelná kuchyně. Joey a Eddie sedí za stolem a povídají si. Joey se ho pokouší přemluvit, aby jeli na ten koncert. Ale Eddiemu se moc nezamlouvá první rande na koncertu s jejíma kamarádama, nepřijde mu to jako rande. "Bude to rande, protože tam budu já... a budeš tam ty. A když to nezvořeš, tak na konci večera možná dostaneš polibek." "Polibek?" "Jo, tak obvykle dle tradice první rande končívají. Víš, doprovodíš mě ke dveřím, políbíš mě a odejdeš." "Ale já už polibek dostal. Vlastně dva. A já nevím, nevím, jestli jsem připravenej jet celou cestu do Worcesteru pro, co? Pro možnost nějaký letmý pusy na dobrou noc?" "Večer můžem zakončit i jinak." "Ano?" "Doprovodíš mě ke dveřím, potřesem si rukama a já ti dám peníze na benzín." "Hezký." "Tak jdeš do toho nebo ne?" "Jdu do toho."
Natáčení. Todd a Dawson jdou spolu po place a Dawson se pokouší poukázat na to, že nic nedělají a že by je mohl už pustit domů a že by tak v pondělí byli všichni úplně čerství a lépe by pracovali "Tady probíhá nějaká zatracená sázka?" "Velká sázka. Přemýšlej o tom. Upřímně, odpískáš to dneska dřív a v pondělí přijdou všichni čerství jako rybičky." "Všichni, včetně tebe?.........A Natashy?" "Ovšem." "Chápu. Takže všechny ty sympatie se štábem byly jenom výmluva, abys měl volnej večer a moh jí vzít na ten koncert?" "O peníze se s tebou rozdělím." "To nebude nutný." "Už jsem vyhrál pětistovku v sázce Kdy to daj Dawson a Natasha zas dohromady." (Todd vyndá z kapsy obálku a podá jí Dawsonovi.) Jsou to lepší lístky, než mu dal, tyhle mají vstup i do zákulisí. Todd je unavenej a tak jsi půjde spíš lehnout. Obchod s CDčky. Jen a Audrey tam nakupují nějaká CDčka a Audrey zvedne nové album No Doubt Rock Steady. "Takže jdeš, jo? Chci říct, že jestli ta kapela může překonat svý komplikovaný romantický zádrhele a pořád zůstat přáteli, to nejmenší, co můžem udělat mi, je strávit jeden večer pohromadě." Audrey se nejdřív nechce, protože tam bude Joey i Pacey se kterými zrovna nevychází dobře, ale nakonec souhlasí. Zatímco Audrey míří k pokladně, Jen ustoupí a vrazí do nějakého kluka, s kterého se vyklube CJ. Jen mu také nabídne jeden lístek, řekne, že jde i Jack a David, takže se nemusí bát, že to není žádné rande, CJ pohlédne na Audrey, ale ta od něj rychle odvrátí zrak. CJ se ňák nemůže vymáčkonout a tak mu Jen řekne, že jestli chce ať přijde pak se vrátí k Audrey a řekne jí, že se pro ní staví v sedm. Jen odejde a CJ si jde promluvit s Audrey. "Takže, chystala ses mi někdy zavolat zpátky?" "Myslím, že odpověď je dost zřejmá." (Rychle odejde z obchodu a CJ jí následuje.) "Neudělali jsme nic špatnýho." "Ne, ovšem, že ne. Byli jsme skvělý. A nejspíš vyhrajem nějakou cenu za morální statečnost a řádný použití ochrany." "Nechápu, o co tady jde. Vždyť to přece není má holka, ne?" "Jo? No, já taky ne. Já jsem... já jsem idiot." "A tak co? Prostě budeš předstírat, že se nic nestalo?" "Ano, a pokud nechceš, abych tě zabila, tak ty taky."
Koncert No Doubt. Joey a Eddie čekají ve frontě a všimnou si dvojice, která se ve frontě muchluje. Joey řekne, že to je nechutný jak na ní pořád šahá. Eddie chtěl zrovna Joey chytit okolo pasu, ale rychle si to rozmyslel. Joey ale začne panikařit, když zjistí že nemá lístky, uvědomí si že je nechala v druhý kabátu......."Hele, ty fakt chceš na ten koncert jít, že jo?" "Ano. Přiznávám, že tuhle kapelu miluju." "Tak teda půjdem." "Eddie, zabere nám to.." "Ticho... než dostanu rozum a rozmyslím si to. Pojď."
Koncert No Doubt. V jiné frontě se líbají Dawson a Natasha a zdržují frontu. Ale mají podobný problém, jako Joey s Eddiem, mají lístky až na sobotu. "Nemůžu tomu uvěřit. Tohle--já--já bych měl mít víc rozumu, než abych věřil Toddovi. Ten chlap si nejspíš myslí, že je dneska sobota." "Ale stejně máme přístup do zákulisí, ne?" "Jo, ale dovnitř se s těmahle nedostanem. Potřebujem lístky." "Uf, zadrž. Pro to mám speciální kvality."
Koncert No Doubt. Jen a Pacey míří ke svým sedadlům."Nebudeš toho litovat, slibuju. Jsi tu a nejsi v obleku. To je dobrý. To je moc, moc dobrý. Kde jsou ostatní?" "Jsou u vchodu. Jack a Emma a, uf... ten kluk a jeho kámoš." "Jo, no, jmenuje se David, což by sis měl nejspíš zapamatovat. Myslím, že ho budem vídat." " Ty teď máš parapsychologický schopnosti nahlížet do budoucnosti vztahů?" "Ano, jen ne svých vlastních." "Á. Tak kde jsou vůbec ty sedadla? Jsou tam, kam teď jdem?" "Jo. Jsou--jsou támhle. Chci říct, že jsou někde támhletím směrem." "Bezva." "Dobře, ehm... a když tím směrem půjdeš..." "Ano?" "Narazíš--narazíš na někoho, kdo si s tebou chce popovídat." "Ale no tak. To jste mi neudělali." "Jo, udělali, ale z lásky. Věř mi, když se za touhle událostí za pár let ohlídneš, budeš moc vděčnej, protože ses zachoval jako dospělej." (povzdechne si) "No tak. Jdi. Víš, že chceš."

Střih k jejich sedadlům. Pacey tam přijde a všimne si, že Audrey už tam sedí."Překvapení." "Čau. Volal jsem ti, víš?" "Já vím. Došla jsem k závěru, že bych s tebou neměla mluvit, dokud tě přinejmenším nebudu o krapet míň nenávidět." "No jo... jak se ti daří?" "Daří, jo. Problém je, že se teď tak trochu nenávidím, ale..." "Audrey, mohli bysme si jít někam promluvit? Možná někam, kde je to trošku tišejší a trochu soukromější, než vypukne to šílenství?" "Jsi sto let za opicema, víš to? Jistě." Vstanou tedy a odejdou. Před zadním vchodem do stadiónu. Stojí tam Eddie a Joey a Eddie mluví s mužem, který ty dveře hlídá. Nemá ale moc štěstí, ten chlap mu zabouchne před nosem. Joey začne s Eddiem laškovat, že to nemusí dělat, aby na ní udělal dojem, že to klidně můžou zabalit. Joey se ohlédne a spatří, že je to Dawson a Natasha. Rychle popadne Eddieho za ruku a zatáhne ho za nějaké krabice, aby jí Dawsone neviděl. Natasha si rozepne několik knoflíčků od halenky pak zaklepe na dveře. Ten muž vyjde ven a okamžitě si všimne poodhalené hrudi Natashy. Eddie se mezitím pokouší zjistit, proč se schovávají. Ale nedostane přímou odpověď. Eddie si všimne, že už Dawson a Natasha ve dveřích nejsou. Dveře se pomalu zavírají a Eddie k nim přiběhne ještě než se stačí zavřít.
Uvnitř stadiónu. Zatímco Dawson a Natasha čekají, ten muž spolu ještě s dalším kontrolují seznam hostů. Eddie a Joey kolem nich proklouznou. Natashe se bohužel nepoštěstí okouzlit toho chlapa a ten je vytlačí ven ze dveří. Koncert No Doubt. Jen a CJ jdou spolu ke stánku s občerstvením. CJ nejdřív vyzvídá, kdo je ten kluk z Audrey a pak řekne Jen je překrásná a chytrá holka, ale že má zájem o někoho jinýho. "Á, chápu, takže celý to o tom, že nejsi připravenej randit... to sis jen vymyslel." "Ne, Jen, myslel jsem to vážně. Fakt. Nejsem připravený na vážný vztah. Ta druhá dívka... mě tak nějak překvapila. Prostě se to tak nějak stalo. Byli jsme na špatným místě ve špatnou dobu a eskalovalo to." "Ty ses s ní vyspal? (CJ má jen podivný výraz ve tváři.) Páni, takže spaní s lidma neporušuje tvý morální principy, ale randění jo." "Jen, něco ti vysvětlím..." "Ne, už se stalo. Fakticky dobře jsi to vysvětlil. A pro budoucnost, když to s nějakou holkou eskaluje, tak to obvykle znamená, že má o tebe zájem." "Jo, vyjma případů, kdy už má kluka. Jen, myslím si, že jsi skvělá. Myslím si, že jsi skvělý člověk. Jsi očividně Audrey dobrou kamarádkou, všech dobrou kamarádkou." " Co... co má Audrey... panebože. Byla to Audrey. Ty ses vyspal s Audrey." "Není to tak, jak si myslíš, ona--vymklo se mi to." Koncert No Doubt. Pacey a Audrey se vrací na místa s koupeným tričkem. "Takže, díky za tričko." "No, to je to nejmenší, jak můžu odčinit, že jsem se choval jako prase." "Tys nebyl prase. Tys byl jen... kluk." "Rád bych si myslel, že jsem trošičku víc než to. Možná lidskej kluk." "Není to na tobě, abych byla šťastná, Pacey. Je to na mně." "No, budu upřímnej. V tom se ti poslední dobou moc nevedlo, Audrey." "Chybíš mi, dobře?" "Ty mě taky chybíš." (Pacey jí obejme.)"A upřímně, nevím, kolik tvý pokleslosti můžu ještě zvládnout." "Jo, no, a co s tím uděláš?" "Budu ti muset zlepšit náladu, ne? Pokud to bude nutný tak i násilím." (Začne jí lechtat.)"Ááá! Pacey, žádný důvěrnosti na veřejnosti!" "Kdo je teď sto let za opicema, hm?" "Vážně, asi jsme se ztratili. Myslím, že jsme měli za sebou nechávat popkornovou cestičku nebo něco." "Nemůžem se ztratit. Tohle je stadión. Když o tom mluvíme, támhle je Jen. Jen!" "Jen!" "Čau." "Už to začíná?" "Jo, skoro." "No, výborně. Tak pojďme, protože pokud jde o mě, já nechci zmeškat ani jednu jedinou vteřinku z..." "No Doubt. Je to na tom tričku." "Jasně. No Doubt. Tak pojďme." "Vadilo by ti, kdybys šel napřed, my si s Audrey zatím trošku pokecáme." "Jo, jasně. Holčičí věci. Uvidíme se tam." Když Pacey odejde, Jen řekne Audrey, že ví o tom, co se stalo mezi ní a CJ, prostě jen chce aby věděla, že to ví. Ale je vidět že to Audrey vážně mrzí. "Jen... nevěděla jsem, že se ti tak moc líbí. Myslela jsem, že se ti líbí, ale....... Jen, ne, vážně, počkej. Pro-promluvme si o tom. Já nevím, křič na mě, udělej něco -- já si to zasloužím. Byla to chyba. Mrzí mě to. Byla to velká chyba.........Tak na mě teda křič." "Já na tebe nechci křičet. Víš, poslední dobou jsem se držela zpátky, protože mi tě bylo líto. Myslela jsem si: Audrey - ta je jenom zmatená. Neví, co dělá. Ale tak to není. Jsi jenom smutná."
Koncert No Doubt. Vidíme, že už kapela začala hrát. Pak je střih na Eddieho a Joey, kteří jsou někde v zadních částech stadiónu a slyší, že koncert už začal. Joey má menší podezřemí, že se ztratili, ale Eddie jí řekne ať vteřinku vydrží, vejde do nějaké místnosti a Joey přes skleněné okénko dveří sleduje, jak se baví s nějakým mužem. Když spatří, že se vrací, rychle od dveří odstoupí. Ze dveří vyjde muž, se kterým Eddie mluvil. Eddie toho muže představí, jako svého otce, ten je někam vede a Joey ,á na tváři široký úsměv. Před stadiónem. Dawson a Natasha stojí před stadiónem a čekají na někoho, kdo by chtěl prodat lístky. Začnou se vášnivě líbat a mazlit na kapotě nějakého auta, když za nimi zastaví policista na koni, který si všimne spousty peněz, který má Dawson v kapse, ale hovoru se ujme Natasha. "To je pro mě. Pokoušel se mě vzít na hůl, ale já mu řekla: Ani náhodou. Na tomhle parkovišti tě ani náhodou neudělám za míň než šestset babek." "Tohle je pro vás nějaká hra, slečno?" "Ne, není. Není to tak, jak-- koukněte, můžu--můžu to vysvětlit, opravdu. Můžu." Dawsonse to snaží urovnat. "A uděláš to na stanici. (do vysílačky) Potřebuju auto na jihozápadním rohu. Přepínám." "Vy nás zatýkáte?" "Ne, beru vás sebou. Jestli ta slečna řekne ještě slovo, zatýkám vás." "Bezva!" Koncert No Doubt. Kapela hraje druhou píseň. Všichni diváci poskakují na hudbu. Střih na chodbu před hledištěm. Audrey vyjde ze záchodků a čeká tam na ní CJ."Ztrať se!" "Musím s tebou mluvit." "No, já s tebou mluvit nechci. Nechápeš to? Byla to chyba, gigantická chyba." "Proč jsi mi neřekla, že máš kluka?" "Jeho z toho vynech, jo?" "Ne, pojď sem, pojď sem." "CJi." "Pojď sem." "CJi, přestaň!" "Jo, no, týká se ho to, ať už se ti to líbí nebo ne." "No, víš co? Netýká! Nemá s tím nic společnýho." "Aha, a tu noc jsi šla se mnou domů, protože jsi s ním nepředstavitelně šťastná." "Ugh!" "Promiň. Nesnažím se ti nadělat zmatek v hlavě. Já jen--mám tě rád, Audrey, a jsi jediný důvod, proč jsem sem dneska šel." "No, tak to asi byla tvá první chyba." "Vím, že je to komplikovaný, ale musíš pochopit, že jsem nic takovýho už dlouho k nikomu necítil." "Ne, už dlouho jsi s nikým nespal a jsi neskonale vděčnej, protože máš v hlavě zmatek, což mělo bejt očividný od první sekundy, cos potkal Jen, protože obvykle lidi, který pomáhaj druhejm, jsou na tom desetitisíckrát hůř, než ti, kterým pomáhaj." "Víš co? Máš nejspíš pravdu. Ale to nemění fakt, že tě mám rád." "Musíš s tím přestat. Jsem si jistá, že jsi uvnitř hodnej kluk a jenom se mi pokoušíš pomoct, ale co se mezi náma stalo, je jen-- je to prostě způsob, jakým funguje svět, jasný? Holky pořád pobíhaj kolem a cítí se ohledně sebe špatně. Jsou buď příliš slabý, nebo příliš hloupý, aby šly domů sami. Takže někdy kluci prostě vyhrajou v loterii. Tak je to. Nic to neznamená." (Přijde k nim Pacey) "Hej, bylas pryč celou věčnost. Co se děje?" "Nic. Promiň." "Máte-máte tu nějakej problém?" "Ne. Sotva se známe." "Jo, jasně." "Promiň?" "Nic. Jenom si myslím, že kdyby ses o svou holku trochu líp staral..." Začne CJ. "Kdybych co?" "Nic. Nic neřek. Ztrať se, CJi." "Fakt chceš, abych tě tu nechal samotnou s klukem, kterej tě učinil tak nešťastnou?" "Ano. Hned." "To je vtip? Fakt mi to právě řek?" "CJi, prosím tě, pokud to, cos o mně říkal, byla pravda, o tý noci, tak prostě odejdeš." "Moment. O jaký noci?" "A co když ne?" "CJi, odejdi, hned!" "Fakt si myslíš, že budeš šťastnější s ním, než jsi očividně byla se mnou?" (Pacey CJe praští a pak se začnou prát.) Odtrhne je od sebe až bezpečák. Koncert No Doubt. Kapela hraje další píseň a Joey a Eddie je sledují z plošiny nad pódiem. Joey si myslí, že je jeho táta sympatickej. "On je... milej. Víš, těžce pracuje, nosí jídlo na stůl, nepodvádí mámu, je spolehlivej, stálej, vždycky nablízku." "Zdá se naprosto dokonalej." "Jo. Jo, jenom není moc dobrej na povzbuzovací linii. Nedá na vyšší vzdělání." "A to vysvětluje, proč jsi nešel na vysokou." "Ale já chodil na vysokou." "Fakt?" "Jo, jeden semestr. Odešel jsem. Všechny věci se ti v životě musí udát ve správný okamžik, jinak nemají cenu." "Nemají cenu?" "Jo. Je to tak. Jako právě teď. Chci říct, že by se to mohlo stát včera a nemělo by to cenu. Ale teď má, ne?" "Ano, má." (Eddie a Joey se chytnou za ruce.)
Před stadiónem. Emma a Pacey jsou sami na parkovišti. Emma sedí na nárazníku auta, zatímco Pacey přechází sem a tam. Pacey je pěkně naštvanej. "Ty si nemyslíš, že jsem měl právo toho kluka praštit?" "Už to není tvá holka, kámo! Ne že by to bylo v pořádku, i kdyby byla." "Využil jí! Viděl, že je na tom špatně, a zneužil toho, což z něj dělá podlý prase." "Jasně, jasně, tak to musí bejt, protože holky jsou jenom bezmocní idioti, který zaboha nemůžou udělat informovaný rozhodnutí o tom, s kým se vyspí, viď?" "Znám Audrey. Tohle není ona. Nemůžu uvěřit, že by se s tím klukem vyspala." "Je pro tebe tak těžký přiznat, že ti ublížila? Nebo že se můžeš cítit trochu provinile za to, jak to skončilo, nebo možná, bez ohledu na tvý místopřísežný prohlášení, že tu holku chceš pořád zachránit?" "Samozřejmě, že je to těžký. Prostě je."
Garáže na stadiónu. Jen přikládá CJovi na tvář pytlík s ledem. CJ je líto, co se stalo, ale jen není naštvaná ani na něho ani na Audrey. "Ty i Audrey jste dospělí a já tu nebudu sedět a aplikovat nějakej dvojí metr, jen proto, že přišly k menší úhoně mý city........Víš, všechno to, co jsi říkal, konečně začíná dávat smysl, všechno, cos mě o sobě říkal, a hádám, že pokud je to pravda, tak to máš právě teď nejspíš fakt těžký, protože bez ohledu na to, jak pohromadě si myslíš, že jsi, jestli snad toužíš začít s Audrey chodit, tak je možný, že to tak nezůstane. A víš co? Kdybych si někdy usmyslela, že budu dělat to, co děláš ty - pomáhat lidem, byla bych v tom zatraceně mnohem lepší, než jsi ty."
Jinde v garážích. Jack a David se baví o uplynulém večeru. "Fakt ti teda nevadí zavést Audrey domů?" "No, jistě, že vadí, ale má vnitřní hysterka respektuje její odmítání vyjít ze záchodků, dokud Jen a Pacey neodjedou." "Ha ha ha! Díky, chlape. Jenom v tom nechci nechat Jen samotnou, víš? Nemyslím si, že jí ten večer vyšel, jak si plánovala." "Hmm. Jo. Ten pocit znám." "Takže nám, uf, nám to moc dobře nejde, co?" "No, zábava byla skvělá. Ale randění? Myslím, že se dá říct, že když dva gayové jdou na rande a každý pak domů odjede se sexy blondýnou, tak je něco zcela jistě špatně." "Jo."
Policejní stanice. Natasha a Dawson vyjdou ven a Natasha skočí Dawsonovi na záda. Dawson jí řekne, že si začíná myslet, že je šílená. (Začnou se líbat, když se tam objeví Todd.) Dawsona a Natasha si jen tak řeknou, že se asi zlobí. "Aby bylo jasno, nikdo nemůže říct, že Todd Carr nemá rád zamilovaný lidi. Myslím, že jak mý filmy, tak můj život odrážejí mou hlubokou náklonnost k dvěma dobře vypadajícím mladým lidem, co se sčuchnou a sem tam se pobaví. Ale... jak Leery zatraceně moc dobře ví..." "Jsi taky člověk, co se rád vyspí." "Do auta. Hned." (oba potlačují smích) Kolej. Eddie a Joey přijdou ke dveřím jejího pokoje. Eddie k ní natáhne ruku. Joey si myslí, že si s ní chce potřást, ale on jí odvede k lavici před pokojem. "Nikdy jsi mi neřekla, jakej je tvůj." "Můj táta?" podiví se Joey "Jo. No tak. Ukázal jsem ti svýho." "Hmm. Řekněme, že je to opak tvýho a nechme to tak." "Opak. Jako nespolehlivej a flákač." "Ehm... je velkej fanda do nevěry. Ehm, určitě to není ten typ, co by pětadvacet let ohýbal hřbet, když se dají peníze vydělat snadněji v méně zákonných odvětvích ekonomiky." "Zní to, jako by to byl kriminálník." "No, tak mu říkají právní zástupci." "Hmm." "Stejně ale na něj myslím jako na tátu." "Páni. No, víš, musel něco udělat správně." "Proč? Protože jsem se tak dobře vyvedla?" "Co? Ty si myslíš, že fakt, že se můžeš procházet v těhlech posvátných chodbách, se rovná tomu, že ses dobře vyvedla?" "No, je to začátek, ne?" "Budu na tobě muset pracovat víc, než jsem si myslel." "Ty si myslíš, že je na těhlech posvátných chodbách něco špatnýho?" "Ne. Ne když jsi tu ze správných důvodů." "No, můj táta... když s náma byl, byl moc dobrej v takovým tom povzbuzování sni vysoko, holčičko, můžeš být čímkoli chceš." "Chápu. A čím chceš být, holčičko?" "Hmm, já nevím. Asi na tom ještě pracuju." (Začnou se líbat.) "Dobrou noc." "Dobrou noc." (Eddie vstane a odejde. Joey ho při odchodu pozoruje.)

 


back


© 2000 - 2004 Jerrzy

_