. . . . .
Dawsons creek CZ

  :: Home
  :: Info
  :: Herci
  :: Postavy
  :: Epizody
  :: Scénáře
  :: Galerie
  :: Media
  :: Různé

 

 

:: #602 - Píseň zůstává stejná (The Song Remains The Same) ::

Napsal: 
Režie: 
Premiéra: 
Premiéra v ČR: ???
Repríza v ČR: ???
Anglický scénář: zde
Hudba z epizody: zde

 

Pokoj Joey. Joey a Dawson spí v objetí. Dawson je za Joey a těsně jí objímá. Ruku má na jejím boku, když v tom Joey svou pomalu přiblíží k jeho a pak si navzájem propletou prsty. Joey se otočí, začne Dawsona líbat a pak se začnou znovu milovat. Po nějaké době se Joey vzbudí sama v posteli a najde na polštáři vzkaz - Šel jsem pro snídani. Zatímco si čte vzkaz, otevřou se dveře a dovnitř vejde Dawson s podnosem s pohárky kávy. Podá jí krásnou bílou růži. Joey si chce později promluvit o tom, co tohle znamená, ale Dawson Joey políbí než to stačí dopovědět a začnou se spolu milovat. Audrey je v posteli, vezmi si telefon a volá pokojovou službu. Pacey se v koupelně připravuje na první den v práci. Pak vyjde ven. "Ano. Zdravím. Napadlo mě, jestli byste nám nemohli.." "Ne, ne, ne, ne. Tohle ráno žádná pokojová služba." "Co? Můžem si jí dovolit." "My?" "Dobře. Můj táta si jí může dovolit. Co říkáš? Šampáňo? Bloody Mary?" "Říkám, že nenatáčíme Dynastii a tobě za hodinu začíná přednáška. Tak jakou kravatu?" "Mmm, já nevím. Obě jsou tak nějak hnusný." "Dobře, hele, budeš mít spoustu času na módní kritiky, jakmile tu práci fakt dostanu, ale pro teď prostě nechci přijít pozdě na ten pohovor. Jo?" "Jsem si jistá, že jde jenom o formalitu. Věř mi. Když táta zatahá za provázky, zůstanou natažený. Jak myslíš, že jsem se dostala na Worthington?" (Audrey začne Paceymu zavazovat kravatu) "Och, uf. Vždycky mají takhle škrtit?" "Ty už jsi předtím měl kravatu, že jo, Pacey?" "Jasně, že jo. Jednou." "Jednou?" "Ano, jednou." (Audrey ho políbí a Pacey vstane z postele) "Mmm." "Dobře. Popřej mi štěstí. Jdu na to." "Hodně štěstí!" Po návratu z knihkupectví si jdou Jen a babička sednou k nějakým stolkům. Jen si myslí, že jim dali omylem i matiku, ale babička jí vyvede z omylu, řekne, že tu si vzala ona, začnou se tam mírně dohadovat, když si babička všimne kluka, který na ně kouká a zapojí ho do rozhovoru, ten kluk údajně Jen zná, pak vyjde najevo, že z radia. Jen je ale mírně rozladěná a tak toho kluka neustále stírá. Nakonec to vyřeší babička, která se ho zeptá, jestli se k nim nechce přidat. Pacey a ještě dalších pár lidí jsou na pohovoru uchazečů, skupinku lidí poučuje jakýsi muž. Když to skončí, vydá se Pacey za tím mužem a představí se mu a on také řekne, že je Rich Rinaldi. Pacey mu řekne, že potřebuje čekat, že do toho jde, Rich mu tedy popřeje hodně štěstí a řekne, že už se těší na spolupráci a poradí mu ať nechá doma to sako, že vypadá jako gay.
Pokoj Joey. Dawson si dává dohromady věci, zatímco je Joey v koupelně. Dawson se rozhlédne a zvedne skleněnou kouli, kterou jí dal. Prohlíží si jí a Joey vyjde z koupelny. Dawson musí jít pracovat a tak se dohodnou, že se sejdou pozdějc, jejich rozhovor se neobejde bez jejich škádlení a polibků. Mezitím taky Dawsona otravuje Todd, který chce aby už přišel. Dawson přijde do nějaké uličky, nese kafe a pečivo. V uličce stojí Todd, který právě zavěsil. Podá mu kafe a chce slyšet, kde byl v noci, Dawson řekne, že u kamarádky a nic víc mu neřekne, protože se domnívá, že všechno dobrý, co se mu v životě stalo zkazil mluvením. Pak nasednou do auta a odjíždějí za prací. Pekelná kuchyně. Je brzy a bar právě otevřeli. Joey tam vejde a začne se rozhlížet, když do ní vrazí Eddie z dřívějška, zatímco prochází kolem. Dají se spolu do řeči, Joey myslí, že by se jí mohl omluvit, ale Eddie řekne, že za to nemůže, že by si tu knížku měla přečíst. Joey mu řekne, že do ní teď vrazil, jak se hnal dovnitř, Eddie se jí omluví a řekne, že nevěděl, že je tak choulostivá, když pak odejde, přijde Emma. "Čau! Vrátila ses. Joey, že, ze včerejška?" "Jo." "Takže ses přece jen rozhodla pro kouzlo a prestiž servírování." "Ne, prostě řekněme, že překopávám životní priority." "A nechat si ošahávat zadek od houfu sadistickejch opilců máš v první pětce." "Ne, ale... pro změnu věřím svým instinktům. Takže, je to místo pořád volný?" "Jo. Prohodím slovíčko s managerem. A ty mezitím tohle vyplň." (podá Joey formulář) "Díky." "Žádnej problém." "Moc často tu nejí, že ne?" "On? Nijak zvlášť, ne. (koukají na Eddieho) On tu pracuje. Je to barman."
Audrey sedí v domě babičky u stolu, zatímco Pacey dokončuje špagety a omáčku.. "Takže dneska taky žádný přednášky?" "Ne, musela jsem nakupovat, víš, na tu večerní záležitost. (Neúspěšně se ho pokusí zarazit, aby jí nepolil špagety na talíři tou omáčkou.) Zlato, nepolejvej ty.. (do kuchyně vejde Jack) "Mmm. Něco tu voní." (dá mu svůj talíř) "Tady. Bon appetit." "Takže, uf, jakej je verdikt, brácho?" "No, tohle dopoledne jsem skouknul pět bytů a došel jsem k nevyhnutelnýmu závěru, že všechno v naší cenový kategorii je odporný a zamořený švábama." Řekne Jack "Kromě toho bytu, kterej jsem viděl včera." "Jo, ale je čistej?" "Je bez poskvrnky." "Áách." "Jacku, jsem zostuzena. Je to nějaká gayská zvláštňůska, kterou jsi nám právě odhalil?" řekne Audrey "Hele, mám rád čisto. Jasný? Suď mě. Zkus žít pár let s něčí babičkou." "Řešení je očividný. Musíme se tam vrátit. Musíme to znova zkusit. Musíme tu ženskou přesvědčit, že s náma dvěma chce bydlet." "Když nechce bydlet s klukama, tak nechce bydlet s klukama. Kdo jí může vinit? Kdo se chce vypořádávat se všema těma oholenýma vousama v umyvadle, když si ráno zkouší vyčistit zuby? Fuj." "Zlato, ačkoli tě miluju, uniká ti podstata. On je čistotnej kluk." "To je jeden způsob, jak se na to dívat." "A ty jsi prase. Přiznej to, nejsi jen kluk, jsi klukovskej kluk." Dodá Audrey. "Dobře, jasně, včera jsem možná byl klukovskej kluk. Dneska jsem zaměstnanej kluk." "Vzali tě?" zeptá se Jack "Jo, jo." "Gratuluju, kámo." "No, není to vlastně tak docela práce. Spíš příležitost stát se nejnižší životní formou, což vysvětlím pozdějc, protože právě teď si musíme sehnat byt." "Mmm. My?" zeptá se Audrey "Ano, my." (Pacey vytočí číslo a podá telefon Audrey.) "Polkni." Řekne Pacey "Ha ha ha." Směje se Jack (Audrey právě spolkne sousto, když Emma zvedne telefon.) "Haló? Ahoj. Já, ehm... přemejšlela jsem, jestli bych se dneska mohla přijít kouknout na byt."
Před areálem školy. Jen a ten kluk z dřívějška sedí u stolu a stále si povídají. Ten kluk požádá Jen jestli by mohla zítra přijít na takovou schůzku, jde o poradenský program, mohla by radit lidem, Jen se zeptá, jestli tam bude taky, řekne, že ano. Joey prochází kolem velkého skladiště v nějaké opuštěné části Bostonu. Zmateně se kolem sebe rozhlíží a pak vytáhne mobil a namačká číslo. "Myslím, že jsem udělala velikánskou chybu." "Cože?" "Někde jsem špatně odbočila. Chci říct, že tohle nemůže bejt to místo, kde jsme se měli setkat. Tady není žádný tady.(Dawson, který pracuje na place, pomalu dojde k jedněm dveřím a otevře je.) "Zase špatně." (Joey se otočí a spatří Dawsona, který jí drží otevřené dveře od skladiště.) "Co je to tu zač?" "Tady natáčíme ten film. No, jeho valnou část. Zmínil jsem se vůbec, že se odehrává v sedmdesátých letech?" "Ne." "Jo. Skupinka teenagerů posedlých Bostonským cizincem skončí ve starým domě v Zátoce tresek a samozřejmě se navzájem děsí." "To zní povědomě." "Jo. Vlastně jsem na plac fakt hrdej. Todd mě hodně nechal zasahovat do návrhů." "Proč to?" "Protože jsem cennej asistent." "To jsem si myslela." "A nevěří návrhářovi ze studia." "Ten asi moc lidem nevěří, co?" "A říká, že nemá absolutně žádný tušení, jak by měl vypadat typickej americkej dům." "Typickej americkej dům?" "A v tý chvíli přicházím já." (Zahnou za roh a spatříme kulisy, které vypadají jako veranda Dawsonova domu. Jdou dovnitř a Joey vidí, že interiér také vypadá jako Dawsonův dům. Joey je překvapena a uchvácena zároveň.) "Dawsone, to je neuvěřitelný." "A to se říká, že není nic jako domov." "Je." "Skrze kouzlo filmů." Řekne Dawson "Nebude tvá máma vyvádět, až uvidí svůj dům v hororovým filmu?" "Ha ha ha. Nejspíš nebude dost dobrej, aby vůbec za něco stál, ale musíš přiznat, že je to docela bezvadný." "Je to víc než bezvadný. Dawsone, tohle je úžasný. Jako by to byl tvůj film." "No, až na to, že není. Jsem jenom asistent režiséra." "Ale jdi, musíš přiznat, že od "Mořský nestvůry z hlubin" jsi ušel dlouhou cestu. Chci říct... jako by to bylo skutečný." "Tak skutečný, jak může být něco, co je celý iluze." "Celý?" "No, koukni se sama." (Jdou nahoru ke dveřím Dawsonova pokoje. Když je otevřou, vidíme jen prázdné místo, střechu verandy. Dojdou k okraji a shlédnou dolů. Dawson dá Joey ruce kolem pasu.) "Jo. Nám, uf... tak trochu došly peníze. Hmm." Řekne Dawson (Zdola je spatří Todd) "Leery, ty zatracenej bastarde! Kolikrát jsem ti říkal... haló, haló, haló. Leery sbalil holubičku." "Ach bože." (Joey a Dawson sejdou dolů za Toddem.) "Todde, Joey. Joey...Todd." "Čau." "Ahoj." "Joey chodí na Worthington." "Co je to, nějaká vysoká nebo tak?" zeptá se Todd "Jo." "Neznám. Tak co si myslíš o place?" "Ehm, je to úžasný." Řekne Joey. "Bude. Pořád máš seznam těch zatracenejch věcí, co jsou na tom špatně, kterej jsme sepsali?" "Každou zatracenou položku. Už jsem dohnal umělecký oddělení, aby začali s úpravama." "Bezvadný. Za dva tejdny se sem na natáčení vrátíme, víš?" řekne Todd. "To jsem slyšela." "Takže, budeš, uf... sem pak chodit a navštěvovat nás, pak?" (dá ruku Dawsonovi kolem ramen) "To doufám." (k Toddovi) "Dobře. Čau." (Dawson si na chvilku odvede Todda stranou.) "Dal jsi mi pořádně na zadek, co? Takže ty si teď můžeš vzít na noc volno a špásovat s tou holubičkou?" "Něco takovýho." "Takže, v kolik zejtra odjíždí auto na letiště?" zeptá se Todd "V osm. Zavolám ti v 7:30 a pak ještě jednou v 7:45." "Správně. Takže se uvidíme pak. Jdi na to, tygře."
Audrey, Pacey a Jack vejdou k Emmě do bytu, snaží se jí přesvědčit, aby je vzala, jako spolubydlící, najednou vyjdou dvě dámy a řeknou Emmě, že to teda berou, Emma se otočí k Paceymu a s předstíraným úsměvem řekne, že přišli bohužel pozdě.
Poradenské centrum. Jen stojí u dveří, zatímco nějaká žena mluví k ostatním lidem, kteří se tam sešli. Po chvíli se ale rozhodne odejít. Venku ale narazí na toho kluka, ten se jí snaží přesvědčit, aby zůstala, ale Jen řekne, že to není pro ní a že je moc milej, ale že to nejde. Hezky si popovídaj a Jen pak odejde. Byt Emmy. Pacey se jí stále pokouší přesvědčit, aby je tam nechala přistěhovat. Snažil se obrátit i na Audrey, aby mu pomohla, ale ta udělala opak a tak s ní Pacey šel na chvilku stranou, ale Audrey mu řekne, že nechce aby bydlel s tak pěknou ženskou. Jack mezitím zapůsobí na dvě lesbičky a řekne jim, že tady jsou myši, tím je naprosto odpudí a holky mizej, ani nedaj na Emminy prosby. Pacey řekne Jackovi, že je dobrej. Natáčení. Pracovní směna končí a všichni odcházejí. Když Dawson konečně přijde za Joey, která na něj čekala, zhasínají světla. "Promiň, že to trvalo tak dlouho." "Žádnej problém." "Takže, přemýšlel jsem..." "Mmm. Vždycky nebezpečný tvrzení." "Jo. Myslím na to, že tě dneska večer vezmu ven. Oficiálně oslavíme tvý narozeniny. Jestli nemáš jiný plány." "vzhledem k tomu, že nikdo jinej si na mý narozeniny ani nevzpomněl, nedokážu si představit, jaký jiný plány bych měla. Ale, Dawsone, nejdřív bych se ráda trochu převlíkla." "Já--já myslel, že bysme se mohli před večeří, uf, trochu napít." (Dawson jí dovede na verandu toho domu pro natáčení a rozsvítí stovky žároviček zavěšených po celé verandě. Pak ukáže ke stolku, na kterém jsou zapálené svíčky a dárkový koš.) "Trochu přehnaný, nemyslíš?" "Jo, přesně to si myslím." "Tohle sis promyslel." "Tak trochu." "Tady musí bejt věci asi tak za sto dolarů." "Mmm, je to spíš víc, asi tak dvěstě." "(čte kartičku u dárkového koše) Drahý, Todde, díky, že sis nás vybral. Těšíme se na střih denních prací.?" "Šampaňský?" "Dawsone, nevšimne si Satan, že to zmizelo?" "Víš kolik dárkovejch košů dostane Hollywoodskej režisér na začátku natáčení novýho filmu?" "Kolik?" "Spoustu." (Podá jí skleničku šampaňského.)"Přípitek. Na Joey Potterovou... na její devatenácté narozeniny, den, na který nikdy nezapomene." "Skvělej den." "A den, kterej ještě neskončil." (Začnou se znovu líbat.)
(Před pokojem Joey. Joey a Dawson přicházejí ruku v ruce k jejímu pokoji. Než vejdou dovnitř, zastaví se.) "Je pozdě, co?" "Mmm." "Nejspíš jsme ztratili pojem o čase." "Jo, v dobrým." "Což znamená?" "Čas je nepřítel, ne? Náš nepřítel." "Mmm, neplánuješ se o půlnoci proměnit v dýni?" "Ne, ale zítra odjíždím." "A pak co?" "A pak se vrátím." "K čemu přesně?" "K nám." (Zvoní mobil.) "Neslyšíš něco?" "Ne." "Měl bys to zvednout, víš?" "Proč?" "Protože tu práci zbožňuješ." (Dawson pohlédne na telefon a zavěsí.) "To nebyl on." "Lžeš." "Ne, nelžu." (Znovu zvoní mobil.) "Dawsone, ano, lžeš." (Vezme mu telefon a pohlédne na display.) "Nelžu. Co-- hej, Joey! Co--dej--dej mi.." "Kdo je ta holka?" "Joey..." "Ne, kdo je ta holka, co ti volá?" "To není fér." "Ne, řekni mi to. Kdo to je?" "Nikdo." "Á, nikdo. To je zajímavý, protože.." "Je to kamarádka. Je to -- je to jedna kamarádka z LA." "No, nejdřív je to nikdo, teď kamarádka. Tak, co z toho, Dawsone?" "Je to jenom jedna holka. Holka, kterou jsem tak nějak vídal." (Z pokoje vyjde Audrey a přeruší je.) "Ahoj! Ehm, budete tu stát celou noc? Protože, ehm, my se snažíme - ne moc úspěšně, řeknu vám - o překvapivou oslavu." (Joey a Dawson vejdou do pokoje, kde čekají Audrey, Jen, Jack a Pacey.) "Překvapení! Všechno nejlepší!" "Nelíbí se ti to, co? Ne!" zeptá se Audrey "To se mám!" (Pokoj Joey a Audrey. Joey přijímá dárek od Audrey, ale všichni cítí ve vzduchu napětí.) "Dostala jsem to u Freda Segala, takže to nemůžeš vrátit, i kdyby se ti to nelíbilo, ale to se nestane, protože je to úplně bombový a všechno!" řekne Audrey "Moc se mi to líbí, Audrey. Je to skvělý. Přesně to jsem chtěla. Díky." "Není zač!" "Joey, děje se něco?" zeptá se Jen. "Ó, ne! Bože, ne, já-- páni, to-- omluvte mě na vteřinku." (Popadne Dawsona za ruku a zatáhne ho do koupelny, kde na něj začne křičet. Skrz dveře je slyšet každé slovo.) "Ty máš holku?! Včera v noci jsem s tebou spala a ty máš holku?!" "To jsem neřek. Řek jsem, že jsem někoho vídal." "Někoho vídal?! Co to sakra znamená, Dawsone?!" "Já nevím, ale podstatný je, Joey, že v tu chvíli, kdy se mezi náma něco stalo, jsem se s ní rozešel." "Jak?! Jak, ve svý mysli?!" "První věc tohle ráno. Kam si myslíš, že jsem šel?" "Myslela jsem, že jsi šel pro snídani! Nevěděla jsem, že sis přivstal, aby ses rozešel s jinou holkou!" "No, byla bys radši, kdybych to neudělal?" "Ne! Byla bych radši, kdybys nebyl s nikým zapletenej, když jsme se spolu konečně vyspali!" "Joey, promiň, jestli to ničí pohádku, ale tahle holka po mě ve srovnání s tebou nic neznamená..." "Měl jsi mi to říct!" "Kdy? Kde?" "Předtím!" "Joey, přestaň!" "Proč? Proč teď přestávat?" (Joey vyjde z koupelny a Dawson já následuje.) Zeptá se všech "Všichni, kdo si tu myslí, že mi měl Dawson před tím, než se se mnou rozhod vyspat, říct, že má holku, zvedněte ruku." (Holky zvednou ruce, ale kluci nikoli.) Pacey pak usoudí, že by měli odejít, všichni souhlasí, až na Audrey, která chce slyšet od Joey, že je v pořádku a že může jít, Joey tak učiní. Když odejdou, Dawsona a Joey bohužel pokračují v hádce. "Nemluvili jsme spolu celý léto, což byla tvá volba stejně jako má." "Takže jsem tě žádala, abys mě lhal?" "Joey, oba víme, že kdyby se včera večer jeden z nás zarazil a na chvilku se zamyslel, tak by se nestalo to, co se stalo, a já toho nelituju. Jestli ty jo, tak to je-- to je úplně jiná hádka. To jde o něco mnohem většího než.." "Dawsone, máš holku! Jakto, že nejde o nic velkýho?" "MĚL jsem holku, Joey. A, hele, jsem ochotnej přiznat, že načasování nebylo ani zdaleka dokonalý, ale mně je špatně z čekání na takzvaný dokonalý načasování, který pro nás očividně nikdy nenastane." "Á, jo, jasně. Takže je... lepší to udělat a jít dál? Vyspal jsem se s Joey... odškrtnu si další položku ze seznamu věcí, který mám udělat." "Ty víš, že si tohle nemyslím." "Jak to vím, Dawsone? Nemluvila jsem s tebou celý léto. Jak se zdá, tak ses změnil natolik, že jsi ochotnej.." "Vážně si myslíš, že bych se s tebou chtěl vyspat, a nechtěl, aby to znamenalo víc, Joey? Myslíš, že jsem celý ty roky čekal, abysme se spolu vyspali a pak si šli každej po svým?" "Ó, mrzí mě, že ti bylo špatně z čekání, Dawsone. Mrzí mě, že jsem chtěla, aby naše poprvý znamenalo víc než jen.." "Znamená to víc, Joey! To-- chci říct, znamená--znamená to pro mě všechno. Já-- já nevím, co to znamená pro tebe." "Ty říkáš, že jsem chtěla, aby se tohle stalo?" "Ne, protože to by znamenalo, že bys skutečně věděla, co chceš, což, jak oba víme, se v tomhle desetiletí těžko stane." "Á, bezva. Použij něco, když jsem byla dítě!" "Pořád jsi dítě, Joey. Pořád jsi ta samá vyděšená holčička, která.." "Která co, Dawsone? Která ti zlomila srdce? Bože! Skončí už někdy tahle záležitost? No?! Dawsone, promiň, že nemám stejný sny jako v patnácti, a promiň, že jsem se pohnula v životě rychlejc než ty, ale víš co? Možná, že ne všechno, co se ti stalo, je má chyba! A možná jen proto, že chci od života víc než.." "Víc než co? Víc než nás? Nevíš to, co? Nikdy jsi to nevěděla. Po celou dobu, co tě znám, všechno, co jsi chtěla, bylo utíct. Ode mě, z Capeside. Říkáš, že jsem snílek. Že jsem ten, kdo nechce žít ve skutečným světě. No, já to dělám. Právě teď. Já žiju ve skutečným světě. Jsi to ty, kdo chce pohádku." "Já chci pohádku?" "Ano." "Kdo zapálil ty svíčky? Kdo přines to šampaňský?" "Kdo komu dal kopačky před čtyřma rokama? Joey, já vím, co chci. Vždycky jsem to věděl. Než zničíme jakoukoli šanci, kterou možná máme na to mít skutečně vztah, prosím tě, přestaň a zamysli se nad tím. Opravdu tohle chceš? Je tohle... fakt chceš, aby to mezi náma skončilo takhle?" Pekelná kuchyně. Jen, Audrey, Pacey a Jack po opuštění válečné zóny sedí u stolu. AUDREY: To dělají pořád, co? O nic nejde. Chci říct, že hádat se je normální. Je to zdravý. PACEY: No, nevím, jestli zdravý je slovo, kterým bych popsal jejich vztah. Chci říct, že jsem plně pro, aby ti udělají to, nebo ne konečně dostali svou šanci, ale pro dva lidi být na sobě takhle závislý, co je jejich životního štěstí týče, to je prostě AUDREY: Neuvěřitelně romantický? PACEY: Nebo možná strukturálně zkažený? JACK: Jo, taky bych řek. JEN: Ouha, počkej chvilku. Z čista jasna se s tebe stal bezvěrec? JACK: Hele, nezapomínejme, kdo je rozdělil jako první. AUDREY: Jen? JEN: Na mě nekoukej. Mě tahle záležitost totálně převálcovala, než abych měla nějakej názor. Já jsem jen odstraněná překážka z jejich dálnice. (Audrey se směje, Emma jim přinese pití, když odchází, Jack se vydá za ní a chce se jí omluvit, ale Emma ho převálcuje a řekne, že se o víkendu můžou nastěhovat. Jack to jde říct Paceymu, kterej je s toho nadšenej..) JEN:Dobře, myslím, že je na řadě přípitek, ačkoli proč bych připíjela na to, že mě všichni necháváte u babičky samotnou? AUDREY: Jo, a já si fakticky nemyslím, že bych měla slavit něco, co může bejt umíráček mýmu vztahu. PACEY: No, to je blbý, protože přípitek potřebujem. JACK: No, uf... tak na přátelství. PACEY: Na přátelství. JEN: Na přátelství. AUDREY: Na přátelství. Dawson sedí sám u postele Joey, zatímco Joey v koupelně pláče. Střídají se záběry na Dawsona a Joey, dokud si Joey neutře slzy z očí a nevyjde z koupelny. Dawson na ní pomalu pohlédne. "Kdy ti to letí?" "V deset." "Měl by sis nejspíš nechat nějakou časovou rezervu..." "Nechám. Proč to děláš, Joey?" "My to děláme, Dawsone. Tohle my děláme. Tohle my vždycky děláme." "Včerejší noc byla skutečná. Dnešek byl skutečnej. Jsi to ty, ne já, kdo se nechce potýkat ze skutečnostma dospělýho vztahu." "Máš pravdu." "Jen tak? Mám pravdu?" "Chci pohádku. Chci víc než cokoli, abysme my dva byli spolu. Ale ne takhle. Ne ječící z plných plic o věcech, co se staly před čtyřma rokama." "Ale jestli se nemůžem jen takhle pohádat a zapomenout na to, pak..." "Možná tu není nic, co má cenu zachraňovat. Možná minulá noc byla jen..." "Jen co?" "Jen dva staří přátelé dělající obrovskou chybu." "Páni. Jestli si myslíš tohle, tak-tak bych... měl jít." (Dawson si vezme svou tašku a se zvlhlýma očima odejde z pokoje. Zavře za sebou dveře. Pak se zarazí a vrátí se k nim. Chystá se jen otevřít. Na druhé straně vidíme Joey dělat to samé. Dawson se nakonec zarazí a vydá se na odchod. Joey se také od dveří odvrátí...... Po nějaké době Joey leží na posteli, pláče a dívá se na skleněnou kouli, kterou jí dal Dawson. Otočí jí čelem k sobě a stále se na ní dívá.

 


back


© 2000 - 2004 Jerrzy

_