. . . . .
Dawsons creek CZ

  :: Home
  :: Info
  :: Herci
  :: Postavy
  :: Epizody
  :: Scénáře
  :: Galerie
  :: Media
  :: Různé

 

 

:: #512 - Spací pořádek (Sleeping Arrangements) ::

Napsal: 
Režie: 
Premiéra: 
Premiéra v ČR: ???
Repríza v ČR: ???
Anglický scénář: zde
Hudba z epizody: zde

Pacey uklízí palubu, když se objevuje Melanie. Chvíli žertují, že se neznají, pak Pacey řekne, že měl vždy pocit, že se jejich cesty ještě setkají, a zeptá se, co jí trvalo tak dlouho. Melanie odvětí, že měla moc práce. Pacey řekne, že to zní jako by tím myslela kluka. Melanie odvětí, že tam jeden kluk byl, ale nefungovalo to. Pak se zeptá Paceyho na práci. Je překvapená, že Pacey pracuje ve známé restauraci, a pak mu řekne, že má špatnou zprávu - její strýc tu loď, na které Pacey bydlí, prodal. Ale má rovněž dobrou zprávu - strýc koupil jinou, větší loď, se kterou vypluje za tři dny k Řeckým ostrovům, a poslal jí, aby se zeptala Paceyho, jestli nechce jet také. Pacey jen odvětí, že je to zajímavá nabídka. Melanie je trochu překvapená jeho vlažnou reakcí a řekne mu, aby si to promyslel. Pak odejde.
Jen se líčí v koupelně, když Dawson otevře dveře a následně zaklepe, radši se zeptá jestli může dovnitř, jen poznamená, že pouze na vlastní riziko. Dawson se shání po svém kartáčku. Jen se mu omluví, že ho omylem použila na řasy, Jen vůbec působí trochu nervózně.
Přednáška profesora Wildera. Wilder končí přednášku tím, že napsat první knihu je velká věc, něco jako manželství, člověk by to neměl podniknout, dokud mu není pětadvacet. Chce, aby si studenti přečetli dvě knihy z osnov. Jedna je mistrovské dílo a druhá škvár, a pokud nepoznají, která je která, měli by přemýšlet o změně životních plánu. Pak studenti vstanou.
Zavolá na Joey aby na něho chvilku počkala. Potichu jí řekne, že ten kluk, co si támhle zavazuje tkaničky na ní asi čeká a zinscenuje pěkně trapnou scénu, pro Elliota, to je ten kluk, který asi čeká na Joey. Jen pouští písničky. Volá nějaká dívka, která se jí svěřuje s problémy se svým klukem - sex je na její vkus až příliš rychlý. Jen ji uklidňuje, aby se nebála, že není sama a že se to dá vyřešit, především musí pochopit křehkou povahu mužského ega. Dawson pomáhá Jackovi stěhovat věci do domu bratrstva, kde teď bude bydlet. Dawson se zeptá, co bude s babičkou a Jen. Jack odvětí, že je má rád, ale je na čase, aby začal žít svůj vlastní život a bude to tak nejlepší, protože Jen evidentně bratrstvo nesnáší. Jdou do Jackova nového pokoje, který mu uvolnil Blossom s tím, že ho Jack vyhrál v loterii. Sám Blossom teď bydlí s Ericem. Když jsou Jack s Dawsonem zase sami, Jack mu řekne, že je to trochu divné - to, že bydlí šéf bratrstva s jiným klukem, nováčkem, a Jack má pokoj sám pro Pacey říká, že si s Dannym potřebuje promluvit. Než však stihne něco říci, Danny mu oznámí, že jejich pekař chleba je už zase ve vězení a Pacey za něj zaskočí. Danny se rozpovídá o tom, jaké je pečení chleba umění a že je Pacey ten největší přirozený kulinářský talent, kterého kdy Danny zaměstnával, neví, co by si bez něj počal. Pak je Danny odvolán pryč. Audrey se zeptá Paceyho, co se děje, že vypadá nešťastně. Pacey odvětí, že nic a povzdechne si.
Babička sedí za stolem a hraje ňákou hru co tam zapomněl Jack. Pak si začnou povídat o škole. Dawson si najednou vzpomene, že Jen vysílá a pustí rádio.
Babička zapne rádio. Jen mluví v rádiu s další dívkou, která si stěžuje, že se svým klukem chodí tři měsíce a on se začal odtahovat. Jen odvětí, že je to přirozené, po třech měsících končí líbánkové období. Dívka žádá Jen o radu. Jen se omlouvá, že se s tím nedá nic dělat, chlapy nakonec prostě odcházejí. Dívka namítne, že něco se s tím musí dát dělat. Jen odvětí, že obvykle na chvíli pomáhá častý sex a nejlepší způsob, jak si s chlapy poradit, je stejný jako s jinými katastrofami, holka musí vědět, co přijde a připravit se.
Dawson radši stlimí rádio. Babička se snaží Jen omluvit, že to tak nemyslí, že ráda provokuje. Dawsonje s toho docela smutnej. Joey je v knihkupectví a narazí na knihu u níž je jí povědomý autor. Najednou k ní přijde Wildera řekne, že se mu ta knížka nepovedla. Joey se podívá na zadní stranu, kde je profesor mladším a s jiným sestřihem.

Pacey sedí sám u stolu, když k němu přijde Audrey. "Takže... povíš mi, co se děje, nebo tě budu muset praštit?" "Jak si můžeš bejt tak jistá, že se něco děje?" zeptá se Pacey. " No, protože obvykle jsi plnej energie, což může bejt trochu nepříjemný, ale musím řict, že... vysokoenergickej Pacey je suprovější než zachmuřenej Pacey." "Nabídli mi práci." Řekne Pacey. " Mmm, to je dobrý, ne?" "Ano, to je zcela určitě dobrý." "V jiný restauraci?" zeptá se Audrey. "Ne, na lodi." "Restaurace na lodi? To je nějaký divný." "Ne, jde jen o loď. Loď, která popluje kolem světa a vezme mě s sebou." "Chápu. Promiň. Tak v čem je problém? To je přece tvoje, ne? Mladej muž a námořnická rutina." " No, díky, že to v tvým podání zní tak stupidně, ale, ano, to je moje, a lhal bych, kdybych ti řek, že jsem nebyl u vytrží z vyhlídky, že se tam vrátím." "Ale..." "Ale... mám menší problémy nahodit o tom řeč s Brecherem." "Proč?" "Mám nejistý podezření, že mnou bude trochu zklamanej." "Proč? Protože restaurace bez tebe nemůže fungovat?" "Ne, protože vložil spoustu času a energie do toho, aby mě naučil, co umí." "Tak zůstaň." "No, tohle je příležitost, na kterou jsem čekal celej rok." "Tak jeď." "Víš, vždycky mě uvádí v úžas, jak jsi nápomocná, Audrey." "Poslechni... Pacey, plavit se po širým oceánu mi zní jako úžasná příležitost, a jestli to je to, co chceš, měl bys to udělat."
Dům bratrstva. Blossom přichází k Jackovi do pokoje, protože ho Jack sháněl. Jack chce vědět, proč bydlí sám. Nakonec z Blossoma vypadne, že měl mít spolubydlícího, ale tomu nebylo moc příjemné, že by s ním měl bydlet, a bylo už pozdě, aby předělali rozdělení kluků do pokojů. Jack tuší, že s ním měl bydlet Eric. Blossom to nepotvrdí, ale omlouvá se Jackovi s tím, že netušil, že se něco takového stane.
Pacey přijde za Dannym do kuchyně, aby si s ním promluvil. Řeknu mu o nabídce, kterou dostal. Danny se zeptá, jestli to je to, po čem Pacey touží. Pacey odpoví, že ano, po tomto vždy toužil. A omluví se, že to říká na poslední chvíli. Danny odvětí, že se nic neděje, je to Paceyho životní příležitost a tak má za něj radost. Kdyby se už neviděli, popřeje Paceymu hodně štěstí. Danny odejde a Pacey za ním jen zmateně hledí.
Později ten večer Pacey a Audrey končí směnu. "Takže... jak to vzal?" zeptá se Audrey. "Vlastně z toho měl fakticky radost." "Nevím, proč jsi tak překvapenej." "Co tím chceš říct?" "Nevím, proč jsi překvapenej, že z toho měl radost. Lidi, kterým na tobě záleží, prostě chtějí, abys byl šťastnej, ne?" "No, jo, jasně, ale-- já nevím- asi jsem jen-- asi jsem očekával, že bude víc..." " ...zklamanej." " Jo." "Možná jsi jen chtěl, aby byl trošičku víc zklamanej. Ne že by sis to někdy přiznal, Pacey, ale napadlo tě vůbec, že se ti tu možná opravdu líbí-- restaurace, město, tahle patetická, ale nesporná věc, který říkáš zdejší život." "Jo. To všechno hodně bledne při srovnání s pohledem z paluby jachty uprostřed Karibiku." "Dobrá, dobrá, dostanu z tebe mořskou nemoc. (zasměje se) A pak, samozřejmě, chci říct, že existuje taky ještě jinej důvod." "Vážně? A jakej?" "Toužíš po mně." Řeken Audrey. " Audrey, jestli tě přitahuju, můžeš to klidně říct. Nemusíme hrát tyhle dětský hry." "Hmm, Pacey... jsi fakt milej a všechno. Jenže... já nevím. Jsi jaksi... nudnej." "Nudnej? Já jsem nudnej? Ty si myslíš, že jsem nudnej?!" "Jo. Já nevím. Je to fakt těžký vysvětlit. To bude celým tím chozením po vodě. To na mě fakt nezabírá." "Nejsem nudnej. Já nejsem nudnej. Napadlo tě někdy, že bys taky nemusela bejt můj typ?" "Ne!" "Ne?" "Ne. Kluci nemaj typy." Řekne Audrey. "Co tím myslíš, že kluci... samozřejmě, že kluci maj typy. Nejsme lidi? Nemáme city?" "Pacey." "Ano?" "Mám prsa. Vyspal by ses mnou." "Ne. Nemyslím si, že bych moh." "Problémy s erekcí?" "Ne, žádný problémy s erekcí. Na mě jsi prostě moc oplzlá." "Fuj, oplzlá?! Říkáš to, jako bych byla Bette Midlerová nebo co." "No, pravdu neskreješ." (Audrey se zasměje) "Chceš odvést domů?" "Vlastně jo, to by bylo milý." "Dobře." "Myslím, že se někdo snaží vzbudit tvůj zájem." "Fakt?" "Mm-hmm." "Jak to víš?" "No, buď se snaží vzbudit tvůj zájem, nebo můj, což znamená, že má buď fakt příšernej vkus na chlapy, nebo je to fakt chytrá lesbička." "Fakt? [otočí se a spatří Melanie]" "Kdo to je?" zeptá se Audrey. "Jen kamarádka." "Chápu. Pořád mě chceš odvést domů?" "Ani tak ne, ne. Myslel jsem na to. Ale odvezu tě." "Ne. Nedělej si s tím starosti, Wittere. Dneska mám chuť na taxíka. Poslouchej... buď opatrnej, použij všechny zbytečný formy ochrany a netlač jí hlavu do klína. Holky to nemaj rády." "Myslíš?" "Dobrou noc, Pacey."
Audrey odchází a Pacey s Melanie se jdou projít. Dawson sedí venku před domem a čeká na Jen, když Jen přijde, zeptá se ho co tu dělá, řekne, že na ní čeká, Jen se zeptá jestli to slyšel, Dawson řekne, že jo, ale že není, jako ostatní kluci, nebudou se hádat, nebude jí lhát, nebude jí podvádět, prostě půjde do kina a jestli chce jít s ním , bude to skvělý, ale jestli ne, tak nevadí, protože on se vrátí domů. Pokoj Blossoma a Erica. Jack tam přijde ve chvíli, kdy Eric sleduje televizi. Jack mu řekne, že mu došlo, že měli bydlet spolu. Eric to přizná s tím, že mu prostě nebylo příjemné bydlet s gayem. Nechtěl, aby si lidé mysleli, že je také gay. Přizná, že je trochu homofobní. Jack odvětí, že až si bude chtít opravdově promluvit, ví, kde ho najde, a naštvaně odejde.
Audrey přijde do pokoje, je strašně unavená a lehne si k Joey na postel, začnou si povídat o Ellotovi, když Audrey řekne Joey, že s ním nespala a že on básnil jedině o ní, tak jí to trochu líto a řekne Audrey, že jí to mohla taky říct dřív. Pacey připravuje pití pro sebe a Melanie, která sedí na pohovce. Vzpomínají na zážitky z léta. Pak Melanie řekne, že je ráda, že se Pacey dostane zase na moře, protože, když se tenkrát vrátili, vypadal moc smutně. Bylo jí ho líto. Je ráda, že se zase vrací na moře, ale ona sama je spíše domácí typ. Má svůj život v Bostonu - školu a přátele. Ještě řekne, že minulé léto si bude vždy připomínat s úsměvem. Skončí to tím, že se začnou s Paceym líbat.
Následující ráno. Melanie se obléká a Pacey vyjde z koupelny. Zeptá se, jak to dělá, že po ránu vypadá tak nádherně. Melanie odvětí, že minulá noc byla skvělá. Pacey v žertu řekne, že kvůli ní by mohl zůstat i na břehu. Rozloučí se s tím, že jí zase rád viděl. Melanie mu popřeje, aby si to na moři užil a zavolal jí, až se zase vrátí do Bostonu. Pacey jí to slíbí.
Dawson vejde do koupelny a uvidí tam kartáček, když v tom přijde Jen a řekne, že má jemné štětinky, šedesátku, Dawson je rád, že si všimla, Jen se ho zeptá jestli by nenechával ty zaschlý kousky pěny v umyvadle, Dawson řekne, že to snad zvládne, Jen mu naoplátku řekne, proč se líčí, pak si popřejí dobré ráno a společně si vyčistí zuby. Joey přijde k nějakým dveřím, ale neodvažuje se zaklepat. Otočí se, ale pak se znovu rozmyslí. Než stihne zaklepat, vyjde z těch dveří Elliot, trochu překvapený, že jí vidí. Joey se mu zmíňí o té noci, že byla divná a že se stalo spoustu věcí, Oliver jí ale nenechá domluvit a řekne, že s Audrey nespal. Joey řekne, že to ví a pozve Elliota na kafe, ale ten řekne, že nemůže, že má přednášku, když Joey trochu zesmutní, tak Elliot řekne, že to jenom zkoušel, jestli bude smutná. Blossom a Eric sedí spolu u stolu a čtou si, když přijde Jack a dá před ně svůj klíč od pokoje. Říká, že by tam neměl zůstávat. Blossom odvětí, aby to nedělal. Ale Jack namítne, že za takovýchto podmínek tam bydlet nechce. Vyjde ven a Eric jde za ním. Omlouvá se a řekne mu, že jestli s ním chce Jack bydlet, nebudu mu to už vadit, otevřely se mu oči. Jack odvětí, že si to rozmyslí.
Pacey si balí nějaké věci, když za ním na loď přijde Audrey. AUDREY:Nazdar, námořníku. PACEY: Ahoj, Audrey. AUDREY: Tak jaká byla ta tvá, uf, nebezpečná známost, ta dobře vyvinutá blondýnka? Užil sis? PACEY: Fakt to chceš vědět? AUDREY: Fuj, ne, tupoune. Jen jsem byla za osinu v zadku. PACEY: A v tom jsi fantastická. AUDREY: Hele, nepřesunem to ven, Wittere? PACEY: Ne, to ne, protože bys se mnou vytřela palubu a to by mi kolidovalo s balením. AUDREY: Hmm. Pacey? PACEY: Ano? AUDREY: Vážně. Pojď na chvilku ven. (Vyjdou společně a na palubě stojí Joey, Dawson, Jen a Jack) JOEY:Tak kdy jsi nám plánoval říct, že odjíždíš? PACEY: (zasměje se) Mockrát ti děkuju, Audrey. AUDREY: Neřek jsi mi, že je to tajemství. PACEY: No, a taky jsem ti neřek, že není. AUDREY: Ať si. Nemám čas na sémantiku, Pacey. PACEY: Má se to tak, lidi, že... JACK: Koukni, Pacey, nejsme tu, abysme tě přemluvili zůstat, jestli je to, co tě trápí, jo? JOEY: Ehm, ne, to skutečně ne-- mimoto jsme si stejně mysleli, že tu s náma dlouho nezůstaneš, a abych to zkrátila, máme za tebe radost, Pacey. Víme, že tahle příležitost pro tebe strašně moc znamená, a tak jsme ti koupili tohle. Je to jen maličkost, která ti má připomínat tvý přátele v Bostonu. (Dá mu dřevěnou krabičku. Pacey jí otevře a najde uvnitř překrásný sextant.) PACEY: Mmm. Je krásnej. JACK: To byl Dawsonův nápad. Pro případ, že by ses tam ztratil. PACEY: Díky. To je fakt překrásnej sextant, ale nemůžu ho přijmout. JOEY: Ale ano, můžeš. PACEY: (zasměje se) Ne--ne, fakt nemůžu, protože... nikam neodjíždím. JOEY: Neodjíždíš? PACEY: Ne. Zůstávám tady. DAWSON: Proč? Ne že bychom si stěžovali nebo tak. JEN: Jasně, jo, jak řek, ale proč? PACEY: No, protože... Boston není vůbec špatnej a poprvý ve svým životě nemám pocit, že mám před čím utíkat. A protože si nemyslím, že by to beze mě v Civilization přežili. AUDREY: Nezapomeňme na fakt, že mě chceš. PACEY: No, to se rozumí samo sebou. JEN: To je skvělý. DAWSON: To je skvělý. PACEY: Jo, to je moc skvělý. Mam z toho radost, ale naneštěstí teď nemám kde bydlet. JACK: Víš, pořád se ještě pro jednoho najde místo v domě babičky. PACEY: (zasměje se) Díky, ale ne díky. AUDREY: No, přiznej si to, Pacey. Jsi na nás přilepenej. PACEY: Ano, jsem -- van de Brigands.(Směje se) Přilepenej, ale jsem tu. VŠICHNI: Jo! DAWSON: Už jeden máš? PACEY: Jo, je v podpalubí, a, uf, abych řek pravdu, vím, kolik stál, takže... tady.


back


© 2000 - 2002 Jerrzy

_