. . . . .
Dawsons creek CZ

  :: Home
  :: Info
  :: Herci
  :: Postavy
  :: Epizody
  :: Scénáře
  :: Galerie
  :: Media
  :: Různé

 

 

:: #422 - Absolventi (The Graduation) ::

Napsal: Alan Cross
Režie: Harry Winer
Premiéra: středa, 16.května 2001 na The WB
Premiéra v ČR: čtvrtek, 21.listopadu 2002 v 14:35 na TV Nova
Repríza v ČR: ???
Anglický scénář: zde
Hudba z epizody: zde

Všichni se sejdou na nácviku předávání diplomů, pan ředitel vyzve Joey, která byla premiantkou třídy, aby přednesla svůj proslov. Joey ho ale ještě nemá hotovej. Pacey přiběhne trochu pozdějc a srazí se s výchovným poradce, Mitchem Lerrym, ten mu řekne, že ještě nemá vyhráno se známkama a že si pan ředitel přeje, aby se místo tohoto doma učil. Paceyho to mrzí, ale musí poslechnout.
Cestou domů potká Daga, ten se ho zeptá, co škola, Pacey mu řekne, že jí možná nedodělá, protože ještě píše jeden test z literatury a ten je nejdůležitější. Dag řekne, že mu pomůže, ale Pacey je pěkně tvrdohlavej.
Joey jde s Dawsonem po chodbě a Joey si postěžuje, že neví, co z proslovem, že má asi ňákej mentální blok. Dawson háda jestli ten mentální blok má název Pacey. Joey přiznává. Oba mu chtějí pomoc, ale nevědí jak, protože Pacey každou pomoc odmítá. Dawson poradí Joey ať za ním zajde a promluví s nim, že jí to možná pomůže i s proslovem.
Tobie a Jack myjou auto. Tobie si chce z Jackem promluvit a nich, myslí si, že nedokáže vyslovit, slovo přítel, ale Jack ho ujistí, že to řekne ve vhodnou chvíli. Tobie se ho nakonec zeptá: "A co když mě neveme?" "Asi ti něco provedu," řekne Jack a začne na něho stříkat vodu z hadice, Tobie si to nenechá líbit a tak společně dovádějí.
Drue zaklepe večer Jen na okno. Poprosí ji o nocleh, protože se pohádal s mámou, Jen tedy souhlasí.
Pacey přijde o chviličku pozdějc na test a když se podepisuje, zlomí se mu tužka a tak poprosí profesora jestli by mu nepůjčil svou. "Jste stejně nepřipraven pane Wittere, jako na začátku roku, v dnešní době musíte počítat se vším." "Jen do toho zasloužím si to." "Prosím?" zeptá se profesor. "Naznačoval jste, že jsem blbec, ale víte, co mě zaráží, že se mi zlomí tuha a vy z toho vyvodíte, že jsem hlupák. Lidi s vyznamenáním vy podržíte, ale nás co to potřebujem ne. Víte, že ani nevím, proč jsem se tak snažil a proč jsem tady?!" řekne Pacey a odejde.
Pacey sedí venku na verandě a přijde k němu Joey. "Slyšela jsem, co se stalo." "Já bych se o tom radši nebavil." "Pacey mi nějaký řešení najdem." "My? To přece není týmová práce." "Hele já vím, že to mezi náma skončilo, ale chci bejt kámoška." "Uneseš pravdu? Pořád tě miluju a asi dlouho ještě budu, ale kámoš bejt nedokážu, je to takovej podivnej způsob mučení, teď chci jít dál a přestat na tebe myslet a to půjde jedině tak když nebudu ve tvé blízkosti. Joey tedy odchází, Pacey jí ještě řekne: " Já vím, že to nebylo snadný za mnou přijít." "Lehký už nebude vůbec nic."
Joey pije kafe a snaží se napsat proslov. Bessie jí přinese dopis, který napsala jejich maminka než umřela. Bessie doufá, že to Joey třeba trochu pomůže s proslovem.
Tobie a Jack běží na letiště VYZVEDNOUT ANDIE, která přiletěla s Itálie. Jack představí Tobieho, jako svého přítele. Andie s toho má obrovskou radost a vynadá Jackovi, že jí o tom nic nenapsal.
Když přijde Jen domů, uvidí Drua a babičku, jak si povídají. Jen si veme babičku stranou a zeptá se jí, co tady Drue ještě dělá, babička řekne Jen, že nabídla Druovi, aby ještě zůstal, ale samozřejmě ne zadarmo, pomůže jim sbalit věci do krabic. "Babi jsem ráda, že kopeš za můj tým."
Joey se necítí, aby si přečetla dopis od maminky a tak zajde za Dawsonem, jestli by jí ho přečetl.
Joey a Dawson jdou na párty pro čtvrťáky, uvidí Andie a tak jdou za ní se s ní přivítat. Andie je hrozně ráda, že je vidí a povídá jim o Itálii. Joey jí obejme a řekne, že jí moc chyběla.
Za Paceym domů přijde profesor z literatury a přinese mu test, ale Pacey se ho zeptá, jestli slyšel, co mu řekl ve škole. "Vy nejste idiot, vy jste důvod, proč učím. Ti s vyznamenáním mě nepotřebujou, zapomenou na mě, jak vyjdou za dveří, ale vy....." Pacey se usměje. "Pane Wittere máte na to pětačtyřicet minut." "Děkuju."
Jen s Drue než půjdou na večírek, chtějí udělat kanadský žertík, chtějí přeštelovat trysky, aby začali stříkat až bude předávání diplomů, ale bohužel je načape pan ředitel.
Dawson a Andie si na párty skvěle povídají. Andie mu řekne, že je jí líto, co se stalo s Gretchen. Dawson jí řekne, že nemusí, že Joey byla jeho první láska a že s Gretchen poznal, co je to milovat. "Kéž bych měla někoho, kdo by na mě takhle vzpomínal," postěžuje si Andie. "O někom bych věděl a ty taky," ujistí ji Dawson.
Andie uvidí Paceyho a rozběhne se za ním. "Pacey" "Ježiši Andie já jsem tak rád, že tě vidim." Pacey jí obejme.
Ředitel vezme Drua a Jen k sobě domů a potrestá je tím, že jim místo párty bude hrát celý večer na čelo.
Andie a Pacey si spolu celý večer povídají. Pacey jí řekne, že dostal nabídku pracovat celý léto na lodi, ale že by musel do Miami, odkud loď vyjíždí. "A tebe by to lákalo," zeptá se Andie. "Hrozně." Pacey jí taky jako jediný řekne, že úspěšně dodělal školu a když se ho zeptá, proč to říká právě jí, odpoví, že ona mu první řekla, že dosáhne vyšších cílů, že je to takový jeho poděkování.
Pacey uvidí Joey, jak se na něho kouká a tak jde k ní. "Uvažoval jsem o zítřku," řekne Pacey. "A co jsi vyšpekuloval?" "Asi bych měl zmizet a žít svůj život, ale nechci, aby to mezi náma skončilo. Čistě hipoteticky, kdybych měl svou plachetnici a zeptal se holky, co miluju, jestli by jela, jela by?" "Nemusel by jsi se ptát, Pacey." Pacey se usměje. "Tak se měj." "Měj se Joey."
Pacey sedí na židlých odkud si budou absolventi chodit pro diplomy. Usměje se a odjede.
Joey ráno trochu zmatkuje, protože nestíhá. Dawson dostane od rodičů hodinky.
Pacey doma balí, protože odjíždí do Maiami. Přijde k němu Dag a řekne mu, že je na něho pyšnej a ať si to tam pořádně užije.
Jack a Andie jdou na místo předávání a Andie řekne Jackovi, že ještě rok zůstane v Itálii, že si Harward o rok odložila. Andie je také docela překvapena, že jí to Jack ani nerozmlouvá.
Joey a Dawson se potkají pod pódiem. Joey nervózně vyhlíží Paceyho, ale ten nepřijde. Dawson se jí snaží povzbudit a pak jí řekne, že už by měla jít na věc. Joey tedy přednese svůj proslov: " Pane řediteli, rodiče, studenti, stojím tu před Vámi a uvědomuji si,co nás spojuje, vím, že všichni, až na tu neuvěřitelnou trému, cítíte totéž co já hrdost a pocit úspěchu, že něco končí a začíná, myslím, že tyto pocity popisovat nemusím, ale chtěla bych vám říct něco ryze osobního, v mém životě byli lidé, kteří už odešli, často se mi vrací ve vzpomínkách, ale ať mě od nich dělí smrt nebo vzdálenost, stále jsou v mém srdci, vím že jsou se mnou a pravda je taková, že totéž se stane s námi, staneme se vzpomínkami, někteří milými někteří ne ale celokově vzato nám pomohou najít sami sebe, ať jsme teď pohromadě nebo vzpomínkami, nezapomeňme jeden na druhého. Doufám, že ať vás osud zavede kamkoliv, Capeside bude vždy s vámi, Blahopřeji.
(Během Joeyina proslovu, byl záběr na všechny, Andie, Jen, Dawsona, Jacka a hlavně na Paceyho, jak odlítá.)
Všichni vstanou a vyhodí čepice. Najednou vytryskne voda, Jen se podívá na Drua a společně se začnou smát.


back


© 2000 - 2002 Jerrzy

_