. . . . .
Dawsons creek CZ

  :: Home
  :: Info
  :: Herci
  :: Postavy
  :: Epizody
  :: Scénáře
  :: Galerie
  :: Media
  :: Různé

 

 

:: #421 - Strach z odloučení (Separation Anxienty) ::

Napsal: Rina Mimoun
Režie: Krishna Rao
Premiéra: středa, 9.května 2001 na The WB
Premiéra v ČR: středa, 20.listopadu 2002 v 14:45 na TV Nova
Repríza v ČR: ???
Anglický scénář: zde
Hudba z epizody: zde

Jen žadoní na Jackovi, aby jí řekl něco, co se děje mezi ním a Tobiem, Jack jí řekne, že spolu chodí. "To je všechno, co mi řekneš? Nezapomeň, že mojí zásluhou jste spolu." Jack ale Jen už nic víc neřekne. Přijde k nim Drue a přinese jim ročenky, poradí jim ať si otevřou stránku 56, když to Jen najde, uvidí společnou fotku Pacey a Joey z lyžáku. "Už spolu mluví," zeptá se Jack. "Od toho debaklu si neřekli ani slovo," odpoví mu jen. Jack řekne, že to samý se děje s Dawsonem a Gretchen, začnou se přít, kdo to dá dohromady a kdo ne. Drue navrhne sázku "Kdo to vyžehlí?" "To je hnusný," řekne Jen. "To se nedělá," přizvukuje Jack. "Jen půjčíš mi dva dolary?" "Jasně." Najednou k nim přijde Joey a Dawson, tak to rychle zabalí.
Dawson sedí ve svém pokoji a dodělává film o panu Bruxovi. Gale přijde k němu a zeptá se ho, jestli by si neměl dát do pořádku vztah s Gretchen, Dawson jí řekne, že ať se nebojí, že to určitě zvládne. Když gale odchází, řekne mu, že Gretchen brzy odjíždí a podá mu ročenku se slovy, že je to dobrý začátek rozhovoru.
Pacey opravuje Gretchen auto. "Tak jak to jde bráško?" "Tahle mašina by měla zvládnout tak 3000 kiláků," ujistí ji Pacey. "A jak je?" zeptá se Gretchen. "Bylo i líp." "A co ty a Dawson?" "Nevím, jestli se vyhejbá on mě nebo já jemu." "Asi by jsme si s nima měli promluvit, ale ňák na to nemám náladu," řekne Gretchen. "Přesně tak asi to je dědičný," zavtipkuje Pacey.
Když jen přijde domů, najde tam pani z realitky, jak nabízí jejich dům ke koupi. Babička zřejmě nic neřekla, takže se až teď doví, že babička chce dům prodat.
Za Joey v práci se staví pan Kubelík, který jí a Paceyho pozve na večírek, ale Joey mu řekne, že už spolu nechodí. Kubelík se zeptá jestli veme přesto Pacey sebou. Joey tedy souhlasí a když jí řekne, že děkan by chtěl s Paceym mluvit, je Joey nadšená, protože si myslí, že by Paceyho mohli vzít na vysokou.
Dawson dá na Galinu radu a jde za Gretchen z ročenkou, zeptá se jí, proč mu neřekla že odjíždí. Možná jsem jen přemýšlela, jak se s tebou rozloučit." Dawson se jí zeptá, kdy odjíždí, Gretchen mu řekne, že už pozítří.
Joye jde za Paceym domů, aby mu řekla o večírku, ale chvilku se rozmýšlí, jestli má zaklepat, když zaklepe, Pacey jí řekne: " Čekal jsem jestli zaklepeš." Joey jde dovnitř a začne mu všechno vyprávět, Pacey jí ale přeruší "Stýská semi." "Mě taky," odpoví Joey. "Přehrával jsem si pořád dokola tu pitomou noc, neměli bychom takhle skončit, mi bychom neměli takhle skončit." Chvilku tam jen tak stojí, koukají si z očí do očí. Pak se Joey ujistí, že Pacey půjde a odejde.
Pacey s Gretchen nakupujou na její odjezd, aby měla něco sebou. Gretchen ho odrazuje od toho večírku, radí mu, že jestli ti chtějí dát s Joey zase dohromady, měli by být sami. "To mi radí slečna na útěku? Musím zjistit, co mi osud nachystal, potřebuju znamení, co mám dělat, mám-li jít na Werdington, bude to znamení." "A čeho Pacey?" "Že s ní mám zůstat." "Víš Gretchen jsem rád, že jsi přijela." "No jasně, získal jsi dům na pláži," zažertuje Gretchen. "Víš tvůj malej brácha...." "Taky tě mám ráda Pacey."
Jen a babička se jedou podívat do domova důchodců, kde chce babička strávit příští kus života. Na vrátnice je ale hned přivítá pěkně nepříjemná ženská.
Pacey jde vyzvednout Joey, ale ta už sedí venku na verandě. "Nemusela jsi na mě čekat venku, zazvonil bych jako gentleman," řekne Pacey. "To je dobrý, já už jsem totiž asi dvě hodiny hotová, s toho jsem hodinu trávila před zrcadlem," řekne Joey s úsměvem ve tváři. Pacey jí chce dát pusu, ale pak si oba uvědomí, že už spolu nejsou.
Rozhovor Jen a babičky se stále točí kolem školy, Jen řekne babičce, že prostě do Bostonu nepojede a hotovo.
Když Pacey a Joey přijdou na večírek, jde Pacey a Kubelík najít děkana. Děkan paceymu nabídne letní brigádu u něho na lodi, protože ví, že na lodi je jako ryba ve vodě. Pacey je tím docela zaskočena tak řekne, že si to rozmyslí. Pacey je docela smutnej, protože si myslel, že by snad mohl jít na vysokou školu.
Dawson pospíchá za Gretchen a řekne jí, že chce odjet s ní. Gretchen si myslí, že je to bláznivý, ale Dawson jí řekne, že by si to jinak neustále vyčítal a tak Gretchen souhlasí.
Dawson píše ve svém pokoji dopis mámě a tátovi. Gale mu přinese Lili, protože jí potřebuje pohlídat. Když odejde, začne si Dawson s Lili povídat. "Přece je můžu jednou zklamat, osmnáct let jsem dělal, co chtěli oni, ale teď chci jít za svým štěstím já." " No jo, ale když to není rána pod pás, proč mi to trvá tak dlouho napsat?"
Jen vysvětluje Jackovi, že to babičce nemůže udělat, že nemůže jít do Bostonu. Jack si myslí, že se Jen bojí opustit Capeside i babičku. Jen přiznává a zeptá se ho, co má tedy dělat. Jack jí řekne, že to ona sama ví nejlépe.
Joey najde Pacey a ten jí poví o brigádě. Joey je to moc líto a tak veme Pacey za ruku a chce jít pryč. "Já půjdu sám, já tě sledoval, jak proplouváš z jednoho rozhovoru do druhýho a tak trochu jsem doufal, že mě budeš potřebovat znovu, jako zachránce, ale asi je to tak lepší, ale musím ti říct, že jsi tady nejhezčí holka. Tohle je tvoje budoucnost, tak si jí užívej." "Jak si to tady mám užívat bez tebe?" řekne Joey se slzami v očích, vezme ho za ruku a společně odejdou.
Gretchen zajde za Dawsonem a zeptá se ho jestli už má napsanej dopis pro rodiče. Řekne, že ne. Gretchen řekne, že je to dobrý, že to čekala. Dá mu pusu a řekne sbohem.
Pacey doprovází Joey domů, když stojí uvnitř, Joey se mu omluví, že ho zatáhla na ten večírek, ale Pacey jí řekne, že to není její vinna. "Myslíš, že bych u tebe mohla dnes zůstat, mohli by jsme jen spát." Pacey jí řekne, že ano a obejme jí.
Jen řekne babičce, že se bojí jet sama do Bostonu a že jí tam potřebuje a tak jí Jen navrhne ať jede s nimi. Babička nejdřív nechce ale pak souhlasí.
Pacey sedí v přístavu a kouká na moře, přijde k němu Joey. "Věděla jsem, že tě tu najdu." "Myslel jsem, že než se vzbudí, budu zpátky,"odpoví Pacey. "A jak dlouho tady jsi Pacey?" "Pár hodin, já a východ slunce, od tý doby co jsme byli na moři jsem ho neviděl, je to tak dávno." "Pacey je mi líto, že jsem tě vzala na ten večírek." "To není tvoje chyba, nic není tvoje chyba," omlouvá se Pacey. "Ale říkal jsi......." "Já vim a pokaždý, když si na to vzpomenu, dělá se mi špatně. Dávat ti za vinnu svojí nejistotu, aby ses pak cítila špatně za to, co jsi dokázala, když s toho máš mít radost. Já na tebe jsem pyšnej, Joey." "Já vím, že jseš." "Nedokázal jsem ti to, místo toho jsem byl tipickej chlap, kterej neunese, že jeho holka má lepší práci než on. Joey, lituju toho." "Pacey ty takovej nejsi." "Ale cítím se tak, i když nechci aby mě to tak deptalo, deptá. Včera na tom večírku jsem žárlil, ne na tebe, ale na lidi, co budou ve tvý přítomnosti." "Byla jsem si tak jistá, že Kubelíkova nabídka nám dá odpověď na náš problém, něco jako znamení," řekne Joey. "Bylo to znamení, ale ne takový, jaký by jsme si představovali, ale skončilo to líp a to jsem rád." "Já taky Pacey," řekne Joey a chytí Paceyho za ruku.
Dawson si sbalil a jede za Gretchen, protože s ní chce opravdu odjet, ale místo Gretchen najde dopis na rozloučenou.
Joey sedí na molu a kouká do vody, přijde k ní Dawson a zeptá se jestli je něco novýho, ale Joey řekne, že ne a to samý řekne i Dawson, když se ho na to Joey zeptá. "A co budeš dělat v létě Dawsone?" Dawson se usměje "Tohle."


back


© 2000 - 2002 Jerrzy

_