. . . . .
Dawsons creek CZ

  :: Home
  :: Info
  :: Herci
  :: Postavy
  :: Epizody
  :: Scénáře
  :: Galerie
  :: Media
  :: Různé

 

 

:: #416 - Milosrdné lži (Mind Games) ::

Napsal: Gina Fattore
Režie: David Straiton
Premiéra: středa, 28. března 2001 ve 20:00 na The WB
Premiéra v ČR: středa, 13. listopadu 2002 v 15:00 na TV Nova
Repríza v ČR: ???
Anglický scénář: zde
Hudba z epizody: zde

 

Pacey a Joey sedí v jídelně Capesideské střední a vymýšlí způsob, jak být jednu jedinou noc sami, což se jim za poslední dva týdny nepodařilo ani jednou. Co se zapsat pod falešnými jmény do Potterovic penzionu? Bessie nic nepozná. Joey se také odmítá vytratit do nějakého školního skladu, i když Paceymu se zdálo, že na to Joey pomyslela. Škaredá holčička – vynechat hodinu biologie a vyměnit ji za chvilku sexuálních aktivit!? Jenže podle Joey už se známky ve druhém pololetí stejně nepočítají, takže co! Políbí se a v tom se jim za zády objeví Drue. Včera skončilo hlasování, které objasnilo podobu závěrečné ročníkové knihy a všichni jsou určitě moc zvědaví, jak to celé dopadlo. Nejlépe, když začnou tím, co všechny zajímá ze všeho nejvíc – Párem ročníku.  „Ne, že by vlastně bylo o čem hlasovat, tihle dva jsou do sebe natolik zamilovaní, že my ostatní z toho dennodenně zvracíme… Joey Potterová a Dawson Leery!“ Joey a Pacey zkamení, zatímco jídelna se rozezvučí vzrušenými komentáři.

 

Joey mrští Druem o jednu ze šaten a Drue si stěžuje – jak se může bránit, když je holka! Pacey s úsměvem poznamená, že Joey má situaci plně v rukou, takže už půjde do třídy. Joey použije znova násilí a Drue ji prosí, ať toho nechá, copak nemá žádný smysl pro humor? Je legrační, jak se o ně lidí pořád starají, i když spolu chodili asi tak dlouho, jako byly Spice Girls slavné. Joey je ale jasné, že za tohle všechno může on. „Tohle ale není legrace. Tohle je můj život. Dawson a já nejsme pár, nejsme nic, co by mohlo pár jen připomínat. Jsme jen přátelé a dalo nám spoustu práce, abychom se sem dostali a já nedovolím, aby si jemu nebo Paceymu ublížil tím, že budeš vytahovat minulost. Takže ti radím, aby si to napravil…“ Drue v tom zvolá, že se blíží Dawson. A ten Joey překvapí, už to slyšel a myslí si, že je to dobrý vtip. „Co jiného by to mohlo být? Je to dost absurdní – jak můžeme být párem ročníku, když ani nejsme pár? Jsme jen přátelé. Jen se nás snaží provokovat, Jo, a my už jsme z páté třídy pryč, ne?“ Drue s úsměvem odejde.

 

Pacey sedí na baru v Leeryovic restauraci a zrovna přemlouvá Gretchen, aby si šla večer popít s Dougem a třeba se i vyspat na jeho úžasném gauči. Gretchen ale pochopila, odkud vítr vane: „Dělali jste to, je to tak? Ty a Joey. Dělali jste to a teď to chcete dělat znova, proto celé to představení. Proto jsi v tak skvělé náladě, co jsi se vrátil z toho výletu. Nemůžu uvěřit, že jsem si toho nevšimla dřív. Jsou totiž jen dvě věci, které můžou chlapa udělat takhle šťastným. Tou druhou je pivo zdarma.“  Pacey se brání, proto nepřišel. Gretchen jej ale uklidňuje, myslí si, že je to úžasné. To si Pacey nemyslí. Úžasné bylo, kdyby to dělali a nikomu to neřekli. Gretchen jej ale uklidňuje, jí to nikdo neřekl. Vyčetla to z jeho dlaně a má její slovo – nikomu to neřekne. „Nikomu?“ ptá se Pacey podezíravě. „Nikomu. No tak, taky jsem bývala středoškolačka, pamatuješ? A v duchu těch dní si myslím, že bych to dnes s tím návratem domů nemusela zvlášť přehánět. Ale dlužíš mi to!“ Pacey je nadšený a s obrovskými díky vyběhne z restaurace.

 

Jen sedí v Tomově ordinaci a měla by odpovědět na otázku, proč je její vztah k Jackovi tak ideální. Jen si ale není jistá, on ji poslouchá a užijí si pořádné legrace. A má pocit, že mu může věřit. Toma zajímá, jestli by mu věřila, kdyby gay nebyl. Jen ale nic takového neřekla. Tom se ptá, jestli s tím má co dělat pohlaví. Už dřív mu řekla, že se snadněji kamarádila s kluky než s děvčaty. „To je pravda, holky jsou k ničemu. Jakoby by podstoupily lobotomii v den, kdy dosáhnou puberty. Jeden den se procházíme hračkářstvím a druhý den někomu narostou prsa a potom už je to celé jen o tom, zalíbit se klukům a komu se to podaří jako prvnímu, vyhrává.“ Tom se ptá, jestli se toto stalo jí. Řekla mu, že když byla mladší, udělala pár špatných rozhodnutí. „Jo, celá ta věc s tím, mít sex před třináctými narozeninami. To není dobrý nápad. A ano, byla jsem opilá. A také podruhé a potřetí…“ Jen si ale myslí, že tohle už probrali. Tedy pokud se Tom nechce podělit se svým prvním zážitkem. Je jí ale jasné, že se jí zeptá, jestli je pro to pro ni důležité. Dělá to pokaždé, když se ho zeptá, na něco soukromého. Tentokrát to ale Tom neudělá, nemusí. Ví, co je pro ni důležité. Je v tom daleko lepší, než si myslí. A prohlásí, že čas vypršel. Jen se zvedne a s pozdravem, že se v úterý uvidí, odejde.

 

Dawson se objeví u baru s kávou v ruce. Gretchen se dozví, že pro ni ta káva není, stejně si ji ale vezme. Gretchen dnes večer nepracuje, mají ale jakýsi problém s číšnicí, takže čeká, dokud se to nevyřeší nebo nepřijede Gale. V tom zazvoní telefon, je to právě Gale. Když Gretchen položí, zeptá se Dawsona, proč jí neřekl, že jeho rodiče odjeli na víkend mimo město. Dawson se zatváří jako neviňátko a zašpitá, že jeho rodiče jedou na víkend mimo město. Gretchen nemůže uvěřit, že je ta  poslední, která se k této informaci dostala. To ale znamená, že k němu večer nebude moct přijít s videem a popcornem. Dawson ale nic takového neřekl.

 

Joey vkročí do dveří Paceyho domu a hned se na něj nenasytně vrhne. Pacey se ale brání, žádné ‚ahoj, jak ses dnes měl‘? Joey zamumlá cosi na způsob pozdravu, jinak se ale plně zaměstnává jeho rty. Paceymu se nelíbí směr, kterým jde jejich vztah. Žádný zájem o jeho city, už spolu nemluví. Joey ale rezolutně prohlásí, že mluvili posledních devět měsíců i právě skončené dva týdny. Pacey ale zaprotestuje – to neznamená, že ho bude brát jen jako sexuální objekt! Joey pochybuje, že by mu tak vadilo. Ji ale zajímá jedno – kdy se Gretchen vrátí domů. Z Paceyho odpovědi, že dnes v noci určitě ne, usoudí, že to ví. Pacey se dušuje, že jí nic neřekl, sama to uhodla, a chce vědět, jestli je to problém. Joey to nevadí, trochu se stydí, to ale přejde. Pacey ji spokojeně obejme, nevidí ale ten lehký výraz starosti, který Joey přeletí přes obličej.

 

Jen a Jack sedí v jedné z bostonských kaváren. Jen zaujatě sleduje ulici, zatímco Jack se jí ptá, jak moc se jí líbí ta terapie. Jen přizná, že na ni začala chodit třikrát týdně a hned vzápětí musí přiznat, že ulice, na které teď sedí, je ulice, ve které má její terapeut kancelář. Jack: „Jo, myslím, že je to možná ta budova, na kterou celou tu dobu tak civíš.“ Jen se brání, nikam neciví, Jack si ale myslí, že sem byl vylákán pod falešnou záminkou – špehují jejího terapeuta! Jen se ale rozčílí, nikoho nesledují, jen si tu popíjí kávu. No a jestli náhodou doktor Frost vyjde ze své kanceláře… Jack ji doplní – bude moct zjistit něco z jeho soukromí. „Jacku! Ten chlap o mě ví všechno! Věci, které jsem neřekla ani tobě. A já o něm nevím naprosto nic. Nevím, co řídí za auto, kde žije…“ V tom Jen vyskočí ze židle, doktor Frost právě vyšel z budovy. Takže musí jít. Jak jinak o něm zjistí něco víc? Jack něco takového odmítá udělat, Jen ale útočí plnou parou: „No tak, Jacku. Jsi můj přítel. A tohle je přesně to, co přátelé pro sebe dělají! Viděla jsem to ve filmech! Pojď, vždy si říkal, že bych měla mít nějaký koníček.“ Jen vyběhne z kavárny, postaví se ke sklu a přes něj vzorně škemrá. Jack to nakonec vzdá, neodpustí si ovšem zamumlat, že ji měl radši, když byla cvok.

 

Pacey se právě snaží objednat velkou pizzu, když se se slovy, že tu vlastně vůbec není, do domu vplíží Gretchen. Joey si chce s Gretchen promluvit a tak nechají Paceyho u telefonu. Joey ví, že Gretchen ví a byla by ráda, kdyby o tom nemluvila. Jsou tu určití lidé, kteří tu informaci nepotřebují vědět, protože by je jen ranila a přivedla by je zpět k bolestivým vzpomínkám. Gretchen poznamená, že jsou s Dawsonem přece jen přátelé a s tím Joey souhlasí. Nejsou ale takoví přátelé, kteří si o všem řeknou dvě vteřiny poté, co se to stane. A kdyby se měl něco takové o ní dozvědět, chtěla by, aby to bylo od ní. Gretchen ji ale uklidňuje, naprosto s ní souhlasí, jen by ji chtěla upozornit, že toto je věc, která se dá snadno uhádnout. „Vypadáš šťastně, Joey.“ V tom k nim vpadne Pacey s vítězným pokřikem, že pizza je na cestě, nemá ale tušení, co na ní bude. Gretchen zamumlá, že si vezme pár věcí a padá odsud. Pacey se zeptá, kam vlastně jde a Gretchen odpoví, že k Dawsonovi. Mezitím odejde do svého pokoje, takže nevidí, co tahle informace s Joey a Paceym provedla.

 

Jack a Jen jsou v knihkupectví a nenápadně špiclují Toma Frosta. Jen chce vědět, co za knížku si prohlíží a Jack to rekognoskuje – Interview s upírem, což znamená, že je gay. Jen by zajímalo, kdy ji předběhl ve vědomostech všeho, co se týče gayů a na to má Jack jen jednu odpověď: „Sex ve městě.“ Pozor, Tom se pohnul! Jack ale bohužel udal špatný směr a výsledkem je to, že Jen vrazí přímo do Toma. Rychle se omluví a představí Jacka. A co tady dělají? No, prohlíží si knížky. Tom poznamená, že si na to vybrali docela dobré místo. Jen se zeptá, co by jim doporučil. Nechápe, proč Tom začal mluvit o poezii, až po chvilce si uvědomí, že vlastně stojí v oddělení poezie a nadšeně vykřikne, že poezii miluje!! Tom vezme sbírku básnířky Robin, která má zítra čtení na uměleckém festivalu. Třeba se tam potkají. S tím Tom odejde, Jen se otočí k Jackovi a uraženě poznamená: „Já MÁM ráda poezii!!!“

 

Pacey a Joey sedí nad dovezenou pizzou a přemýšlí, jak stráví Gretchen noc. Určitě někam půjde s Dawsonem, pak se ale vrátí k Dougovi a přespí tam. Joey poznamená, že Mitch a Gale jeli na víkend mimo město, oba jsou ale opatrní v tom, aby odhadli, co to znamená. Ona je Paceyho sestra a on jeho přítel, je to divné. Pacey se Joey ptá, jak moc jí to vadí a myslí to vážně. Joey to ale nevadí: „Opravdu! Není to naše věc. Kromě toho to ruší atmosféru. A to já v žádném případě nedopustím, poté, co jsme na tuto noc tak dlouho čekali.“ Začne Paceyho líbat.

 

Gretchen a Dawson sedí v domě Leeryů a hodnotí film, na který se právě dodívali. Gretchen hmátne do své tašky pro další kazetu, když si Dawson všimne, že v ní má i pyžamo a zubní kartáček. Gretchen odpoví, že je jen ráda připravená na všechny možnosti. Mezi oběma to vyvolá trapné ticho, které Gretchen přeruší, když navrhne, aby si o sexu povídali. Budou mluvit, otevřeně, a bude jim oběma lépe. Protože se Dawson nemá k tomu, aby začal, Gretchen to udělá. Její první milování bylo na střední, s jejím tehdejším přítelem. Dawson si ho pamatuje, basketbalista, kterého nenáviděl. A teď jej nenávidí ještě víc. Oba se tomu zasmějí a podle Gretchen slaví tato metoda úspěchy. Dawson neví, o čem by měl mluvit, nikdy s nikým nespal. Gretchen si ale je jistá, že přesto o tom často přemýšlel. Dawson: „No, když jsem byl s Jen, bylo mi patnáct. Myslím, že mě nikdy nenapadlo, abych ji o to požádal. Joey, myslel jsem, že všechno je dokonalé, ona ale chtěla počkat, což je v pořádku. A potom se stalo to, co se stalo. A potom se vrátili a… zpočátku jsem si oddychl, bože, vím, jak to zní. Jde jen o to, že jedna moje část se zoufale upnula k tomu, že Joey a já jsme byli předurčení ztratit panenství spolu.“ Gretchen na tom nevidí nic špatného, Joey byla jeho první skutečnou přítelkyní. Dawson si ale teď přeje, aby to na té lodi dělali. A nebo aspoň teď. Byl by to poslední hřebík do rakve Dawsona a Joey. Když se Gretchen zeptá, jak ví, že to ta není, Dawson odpoví: „Řekla mi to. Zeptal jsem se a ona mi to řekla.“ Gretchen se na něj zmateně podívá.

 

O chvíli později Dawson a Gretchen pokračují ve sledování dalšího filmu. Rozdíl je v tom, že oba sedí na opačných koncích pohovky, Gretchen vypadá rozrušeně a Dawson ji zmateně neustále sleduje. „Proč se ode mne, pokaždé, když si jdeš pro další sklenici vody, posadíš o další kousek dál?“ Gretchen souhlasí a je to podle ní známka toho, že by měla jít. Podle Dawsona to je trochu drastické řešení jejich problému, jde asi o nějaké nedorozumění. „Máš pravdu, já to vím, musím ale jít. Něco jsem si myslela a bylo to špatně, úplně špatně. Už se, prosím, na nic neptej, jen mě nech jít.“ Odejde.

 

Druhý den ráno vejde Pacey do kuchyně a najde v ní skříňky prohrabující Joey. Chtěla mu udělat snídani, což je u ní velká vzácnost, vzhledem k tomu, že jich za poslední rok udělala zhruba dva a půl tisíce. Paceymu se líbí, že si Joey oblékla jeho košili, měla by to dělat častěji. Beze všeho, Joey by jen zajímalo, kdy se naposledy prala a odpověď nikdy ji moc nepotěší. Políbí se a Joey připlácne na Paceyho hruď popsaný papírek. Pacey: „Víš, když jsem ti říkal to všechno o tom, aby si mi řekla, co chceš, nemyslel jsem to tak, že to musíš sepsat.“ Joey ale začne předčítat: „Mléko, vajíčka, sirup…“ a Paceymu je jasné, že je to způsob, jak se jej zbavit. Po dalším polibku Joey souhlasí a rychle jej vyprovodí ven. Když Pacey vyjde z domu, uvidí k němu přicházet Dawsona. Včera večer od něj Gretchen odešla a on se chce ubezpečit, že sem dorazila v pořádku. Pacey mu řekne, že sem nepřijela a zatímco jej jemně odvádí z terasy, myslí si, že prostě přespala u Douga. Dawson souhlasí, jen by byl rád, kdyby jí mohl zavolat hned, od něj. Pacey bravurně zvládne překvapení a hned jej pozve do domu. Joey je slyší přicházet, nehlučně se přesune do koupelny a napjatě poslouchá, jak ti dva volají Dougovi.

 

Jen a Jack vejdou do místnosti, kde by měla Robin předčítat své básně. Jack se rozhlédne, Toma nikde nevidí a chce odejít. Jen jej ale zastavuje, musí přijít, přece ji pozval. Jack ji ale upozorňuje, že ji nepozval, jen udržoval slušnou konverzaci. Aspoň v to doufá. Jen si všimla, že nechová k psychiatrům náklonnost, jenže s historií jeho rodiny se tomu nesmí divit. Jack si jen myslí, že jsou něco jako automechanici, ti také ne vždy vědí, co přesně dělají. A když už se nějaký terapeut chystá chodit se svou pacientkou, nebude asi zrovna nejlepší. Tohle ale Jen rychle odmítá, nechce s ním chodit! Jak ho to vůbec napadlo? Podle Jacka ale není až tak nesmyslné, že si pacientka vypěstuje city ke svému cvokaři. To se ale tady neděje! Jack by tedy moc rád věděl, co tady vlastně dělají? Proč jí tak moc záleží na tom, aby se tomu chlapíkovi líbila. „Já ale, nechci, abych se mu líbila!“ „Aha, já zapomněl, ty přece miluješ poezii!“

 

Pacey dokončuje hovor s Dougem a přetlumočí Dawsonovi fakt, že Gretchen opravdu přespala u něj. Dawson děkuje za pomoc a chce, aby jí vyřídil, že se stavil, hned si to ale rozmyslí. Pacey poznamená, že jestli se pohádali a chce si promluvit, tak může. Dawson to ale odmítá, nebyla to hádka. Hned poté odejde. Joey vyjde z koupelny a Pacey zagestikuluje, že bude hned zpátky.

 

Jen a Jack sedí na pohovce a Jack se právě vyhřívá na výsluní. Tom nepřijde a nikdy přijít neměl. A kdo jí to všechno říkal? Jen vztekle přizná, že měl pravdu a Jack chce hned odejít. Jen: „Zabilo by tě, kdybys tady chvilku seděl a poslechl si trochu poezie?“ „Ano, zabilo.“ Jen kapituluje, oba dva se zvednou a v tom se vedle nich ozve Tomův hlas: „Vy jste mi drželi místo?“ Oba se zase posadí, Tom vedle nich. Robin začne číst první báseň a Jen se na Jacka podívá, rozzářeně a vítězoslavně.

 

Dawson sedí v kavárně, čte noviny, když si k němu přisedne Drue, který se zeptá, jestli je na něj pořád naštvaný kvůli tomu neškodnému žertíku. Dawson na něj ale už zapomněl, i když… Drue jej přeruší, pokud jej chce požádat, aby to změnil, je mu líto. Bylo by to příliš nudné, kde je konflikt, kde je drama? Dawson ale žádné drama nevidí a ptá se, jestli by radši fiktivní pár, než ten skutečný. Drue odpoví, že pravda postrádá legraci a hned musí čelit útoku, že je mu jedno, koho jeho jednání zraní. Druea celkem baví ty tanečky, které s Joey provozují. Jako kdyby byli opravdu spolu. Jako by si navzájem neublížili a nenávratně neponičili společnou budoucnost. Tohle je to, co dělá jejich vztah tak vzrušující. Jakkoli Dawson oceňuje, že dokáže tak úžasně vylíčit jeho život, vypadá to, že opravdu nemůže ten problém vyřešit. Drue: „Mám svázané ruce.“ Dawson odpoví, že on také a odejde.

 

Gretchen sedí na verandě, když se u ní objeví Joey. Ta je ráda, že ji vidí, zdá se, že se o ni poslední dobou všichni báli. Gretchen ví, byli to Pacey a Dawson. Občas si přeje, aby tu byla minulý rok, protože by moc ráda věděla, jak se všichni dostali do toho neuvěřitelného zmatku, ve kterém dnes jsou. Tak moc se snaží, aby toho druhého nezranili, všichni jsou tak milí, pořád. Joey bystře pochopí, že Gretchen se moc mile necítí. Ví, že se s Dawsonem pohádala, ví, že nezůstala u něj… Gretchen by moc ráda věděla, jestli to Joey chtěla. Protože těch lží už je nějak moc. Všichni lžou, aby se navzájem ochránili, nic to ale nevyřeší. „Lhala jsi Dawsonovi o tom, že jsi spala s Paceym.“ Joey ale udělala soukromé rozhodnutí a nechce, aby to zbytek světa věděl. Gretchen si ale myslí, že Dawson je zvláštní případ. „Joey, nechci být mentor, ale lhaní Dawsonovi nic nevyřeší. Není to fér k němu, ani ke komukoli, kdo by s ním chtěl mít vztah.“ Joey už všechno chápe, takže jde o ni. „Máš pravdu, Gretchen. Loni jsi tu nebyla, nevíš, jaké to bylo. Není způsob, jak by si tomu mohla rozumět.“ „Ty ale musíš Dawsonovi říct pravdu. Není jiné volby. A když to nechceš udělat kvůli němu, kvůli mně, udělej to kvůli Paceymu.“ Poslední jmenovaný se v tu chvíli objeví u nich a Joey se s výmluvou na Bessie rychle vytratí.

 

O chvíli později stojí Gretchen stále na verandě, když za ní přijde Pacey a zeptá se jí, co prošvihl. Pohádala se přece s Dawsonem, ne? Gretchen o tom ale nechce mluvit, měl by se přestat starat. „Fajn, tak když jste se nepohádali, o čem jsi to mluvila s Joey. A proč se tu po tobě hned za rozbřesku Dawson sháněl?“ Gretchen je překvapená, že tu Dawson byl a podle Paceyho si on myslí, že se pohádali. Jen si není jistý, kvůli čemu vlastně. Gretchen ale odpoví, že by o ní s Dawsonem určitě nechtěl slyšet, tak by se měl přestat vyptávat. Pacey ale chce, protože začíná mít pocit, že to celé, co se děje mezí ní a Dawsonem, má co dělat s ním. Gretchen se na něj podívá tak, že pochopí, že má pravdu. Gretchen se rychle přesune na trávník za domem, Pacey ale jde za ní. Gretchen mu řekne, ať se na to všechno zeptá Joey. „Ty chceš, abych se Joey zeptal na problém, který je mezi tebou a Dawsonem?“ nechápe Pacey. Gretchen souhlasí, hned to ale bere zpátky. Není jí dobře, vypadá to, že měl o ní a Dawsonovi pravdu, je moc mladý. Paceyho ale nezajímá, v čem měl pravdu, chce vědět, co se děje, zvlášť pokud se to týká i jeho a Joey. Měla by mu říct, co se děje, ať už jde o cokoli. Dawsonovi ani Joey to neřekne. „Další lži,“ povzdechne si Gretchen, „to opravdu pomůže.“ Pacey je čím dál zmatenější, jaké lži? O co, k čertu, jde? Jedinou lež, kterou teď registruje, je lhaní jeho vlastní sestry. Gretchen: „Joey lhala Dawsonovi. Nevím proč, nevím, co to znamená. On se jí ale přímo zeptal, jestli jste vy dva spolu spali a ona lhala. A to je pravda, Pacey.“ Pacey ani nehlesne.

 

Čtení básní skončilo a Jen s Jackem si povídají s Tomem. Ten se zeptal, která báseň se jim líbila nejvíc a Jen začne tápat. Jack jí nenápadně postrčí, třeba ta poslední, ne? Jen se toho okamžitě chytí a začne ji vychvalovat. Trochu zmateně, čehož si je vědoma, jinak by totiž tak radostně nevykřikovala: „Robin, tady ji máme.“ Básnířka se k nim přidá a když zjistí, že se Jen nejvíc líbil poslední kousek, dodá, že to je i Tomův oblíbený. Zeptá se, jestli jsou středoškoláci a po kladné odpovědi Toma pokárá – říkala mu, že dnešní mládež není úplně na odpis. To když ona s Tomem byli na střední, tak… Tom ji ale přeruší, měli by cirkulovat mezi lidmi. Robin souhlasí, ovšem pod podmínkou, že bude cirkulovat s ní. Když Tom s Robin odejdou, Jack prohlásí: „Rozhodně není gay.“ „Ne.“ špitne Jen.

 

Joey vejde do školní počítačové učebny a Dawsonovi řekne, že je to to nejdivnější místo, na kterém si kdy domluvili schůzku. Dawson sedí u počítače a pracuje na čemsi, co má souvislost s ročenkou a nabídne Joey kávu. Joey se diví, že pije černou kávu, nakonec ale přizná, že toho o sobě neví víc. Není to tak, jako dřív, vždy si říkali naprosto všechno. Dawson si ale teď není jistý, jestli to bylo dobře. Joey je zmatená, tohle by Dawson Leery nikdy neřekl. To ale Dawsona přivede k jiné věci – chtěl se omluvit. „Za to, že jsem ti před několika týdny položil tu velmi osobní otázku, neměl jsem to dělat. Nevím vlastně, proč jsem se zeptal. Asi to byla masochistická stránka mé osobnosti, kterou jsem ještě neprozkoumal. Ta samá stránka, která sabotuje můj vztah s Gretchen.“ Joey je překvapená, to opravdu dělá? „No, myslím, že fakt, že tě zmiňuji každých 30 vteřin, moc nepomáhá. Jsem tak vyděšený z toho, že bych měl udělat stejné chyby, jaké jsem dělal v minulosti, že každá naše společná chvíle se mění v obrovské bitvy v mé hlavě – ukazuji ji to své zmatené já nebo jsem chlapák, který nakonec získá dívku?“ Joey si myslí, že to druhé, Dawson ale zamumlá, že ji nezískal. Joey si konečně všimne, že na obrazovce počítače jsou výsledky hlasování maturitního ročníku. Dawson totiž zjistil, že poté, co si Drue dal tolik práce s tím, aby upravil výsledky hlasování, odešel z týmu, který ročenku připravoval, než mohl svůj plán dotáhnout do konce, takže se přihlásil na jeho místo. Když už, tak jen pro to, aby budoucí generace měli správný obrázek o jejich ročníku. Stiskne tlačítko a na obrazovce se objeví obrázek Paceyho a Joey, spolu s nápisem ‚Ročníkový pár‘. Joey si vezme šálek kávy a oba se zadívají na obrazovku.

 

Ještě jednou v kavárně si Jen povídá s Tomem. Říká mu, že Robin se zdá být hodně milá, s čímž Tom souhlasí a hned vyzvídá, jestli je jeho přítelkyně. Tom ale jen poděkuje, že přišla. Jenže Jen si myslí, že ze sebe udělala idiota, Tom ale nesouhlasí. Ona miluje poezii, vysedávání ve výlohách kaváren, brouzdání v knihkupectvích… mají toho tolik společného. Jen nechápe, proč ji nezastavil, když viděl, co dělá. „Protože to pro tebe bylo očividně důležité! Méně jasné už je proč, o tom si ale promluvíme v úterý.“ Jen ale nechápe, o co jde, prostě je jen zvědavá, to je vše. Tom si ale nemyslí, že by byl tak zajímavý, někde vzadu je schovaná daleko větší otázka, kterou Jen potřebuje zodpovědět. Jen chce vědět, co za otázku to je, Tom ale tvrdohlavě trvá na úterním sezení. Jen žebrá aspoň o náznak. „Cože? Jako 6 písmen, začíná to na D a končí na A? To není žádná hádanka, Jen. Mluvili jsme o tom v pátek. Byla jsi tam, tělem určitě, když už ne duchem.“ Jen ale pochopila: „Důvěra. To je ta otázka, není to tak?“ „A jaká je odpověď?“ zeptá se Tom. „Ano, ano, můžu vám věřit.“ odpoví Jen.

 

Gretchen stojí na nábřeží, opírá se o zábradlí a dívá se na vodu, když k ní přijde Dawson, řekne jí, že pokus se mu chce vyhýbat, tohle není nejlepší místo. Pokud se s ním tedy nechce rozejít. Gretchen ale nic takového v plánu nemá. Přizná ale, že se mu vyhýbala. Dawson: „Jestli jsi dostala pocit, že jsem se ještě nedostal přes Joey, nebo jestli jsi měla pocit, že pro mě nejsi důležitá, nebo že nechci, aby to fungovalo…“ Gretchen jej přeruší, on neudělal vůbec nic špatného. To jediné, co udělal, bylo, že k ní byl upřímný. Dawson nechápe, o co tedy jde. Jde o sex? „Ne, Dawsone, o to nejde. Jen mi něco slib. Že ke mně budeš napořád tak upřímný jako jsi byl minulou noc. Protože tohle je ta nejtěžší součást vztahu. O hodně těžší než sex. Důvěřovat někomu vyžaduje obrovskou víru. Dáš ji v šanc a nikdy si nebudeš jistý, jestli se ti vrátí. Sex… sex je jen mechanika. Jako čištění zubů.“ Dawson je pobavený, že použila zrovna tohle přirovnání, má pro ni totiž dárek. Přinesl si ho pro případ, že by mu chtěla dát kopačky – změnila jeho život a tohle je cosi jako rozchodový dárek. Z kapsy vytáhne zubní kartáček. „Ten svůj si nechala u mě a byl odporný. Víš, že by sis měla koupit nový aspoň každé milénium? Proto mají barvy na štětinách!“ Gretchen se rozesměje, řekne mu, ať už zmlkne a nakonec mu poděkuje.

 

Pacey a Joey se prochází po písečné pěšině a mluví o tom, co Dawson pro Joey udělal. Joey připomíná, že to nebylo jen pro ni, Pacey ale poznamená, že to ona byla celou tou věcí zklamaná. Joey rychle opustí téma, je ráda, že se šli projít, je to tu hezké. Pacey souhlasí, sníh slezl tak rychle, jako by mělo už už přijít jaro. Joey přizná, že ji několikrát napadlo, jaké by to bylo, kdyby spolu spali už na lodi, když byli sami. Pacey neví, přišli by o veškerou scenérii, kterou takhle mohli nerušeně pozorovat. Joey se jej ptá, jestli mu chybí ta doba, kde mezi nimi sex nebyl. To, že všechno a každá chvilka nebyla o sexu. Pacey si ale není jistý, jestli taková doba vůbec kdy existovala. Joey rozumí – když spolu nespali, všechno bylo o sexu a teď, když spolu spí… „Je všechno pořád jen o sexu,“ doplní ji Pacey, „myslíš si, že něco děláme špatně?“ Joey si to nemyslí a na to samé se zeptá Paceyho. „Ne, nemyslím, že bychom něco dělali špatně. Já jen nevím, proč by si…“ Joey jej ale přeruší: „Pacey, řekla ti Gretchen něco poté, co jsem dnes ráno odešla?“ „Ne, proč?“ Joey: „To nic. Víš co? Pojď se ještě procházet, už to vůbec neděláme.“ Pacey se otočí, vezme Joey za ruku a pokračují v chůzi…


back


© 2000 - 2002 Jerrzy

_