. . . . .
Dawsons creek CZ

  :: Home
  :: Info
  :: Herci
  :: Postavy
  :: Epizody
  :: Scénáře
  :: Galerie
  :: Media
  :: Různé

 

 

:: #314 - Valentýnský masakr (Valentine's Day Massacre) ::

Napsal: Tom Kapinos
Režie: Sandy Smolan
Premiéra: středa, 2. února 2000 ve 20:00 na The WB
Premiéra v ČR: úterý, 8. října 2002 v 15:00 na TV Nova
Repríza v ČR: ???
Anglický scénář: zde
Hudba z epizody: zde

 

Dawson učí Joey řídit v Bessiině autě. Snaží se být mírným a trpělivým mentorem, ale když Joey znova neudělá to, co jí řekl, je podrážděný. A Joey toho má právě dost. V tom se na zadním sedadle zvedne Pacey s naivní otázkou, jestli už jsou v cíli. Jak Dawson, tak Joey přiznají, že přátelé by se neměli učit řídit a navzájem se osočí z neschopnosti. Pacey se snaží oheň uhasit pozváním Joey na večírek Matta Caulfielda. Joey je šokovaná tím, že by Dawson šel na jednu z akcí toho gaunera, které jsou proslulé velkými nechutnostmi. Pacey nechápe proč mu brání zkusit něco nového, Joey se zase nelíbí, že Dawsona nutí do něčeho, co není jeho styl. Ona rozhodně zůstane doma.

 

Dawson a Pacey jdou po trávníku před Capesideskou střední, pozorujíc Matta Caulfielda. Představují si, jaký život asi vede, každopádně se na tu jeho párty musí dostat, i když Dawson přemýšlí o tom, co řekla Joey. Možná měla pravdu, což Pacey hned rozcupuje na kousky. Připojí se k nim Jack a významným pohledem na tváři. Nezjistil, kde přesně se ten večírek koná, ale získal heslo pro vstup: „Umím kung-fu.“

 

Mezitím Henry prosí zdravotní sestru, aby mohl znova darovat krev, i když ještě neuběhlo 72 hodin od poslední dávky, což je zakázané. Henry ale žebrá – má před sebou rande s andělem, pracoval v restauraci za rezervaci na večeři a za tuto poslední dávku by měl dost na dárek. Sestře se to pořád nelíbí, nakonec ale souhlasí.

 

Pacey potká svého bratra, spořádaného policistu Douggieho, a s nevinným úsměvem mu oznámí, že by s ním rád strávil noční službu, aby poznal jeho těžkou práci a dostatečně ocenil, co dělá. Doug si tou upřímností není zrovna dvakrát jistý, každopádně ale nemůže, musí na golfovém hřišti hlídat jakousi velkou párty. Pacey se ještě jednou ujistí, že to místo slyšel správně a se stejně nevinným, ale spokojeným úsměvem, odejde.

 

Jack prochází chodbou jejich domu kolem pokoje Andie a zaslechne ji, jak nějakou Kate přemlouvá k tomu, aby přijela na víkend. Jackovi se nelíbí, když zjistí, že je to Kate, se kterou kdysi chodil. Andie jí neřekla, jak se to poslední dobou kolem něj vyvrbilo a Jack by toho výstupu byl rád ušetřen. Andie ho ale brzdí: „Jacku, podívej, nic na tom není. Ona sem přijede, ty se jí zeptáš, jestli chce sklenici vody, no a potom jen tak mimochodem poznamenáš, že se ti líbí kluci!“

 

Jen se před zrcadlem ptá babičky, jestli si má na schůzku s Henrym vzít černé nebo červené šaty. Protože je Valentýna, babiččina volba je na červených. Asi proto má Jen za minutku na sobě ty černé. Babička rozebírá romantiku tohoto svátku, u Jen ale tvrdě narazí, podle ní je to jen jedna z dalších příležitostí, jak lidem vybrakovat peněženky. Babička vidí, že je její vnučka nervózní a radí jí, aby zhluboka dýchala. Jen to popírá, byla už na tolika schůzkách s tolika kluky, že ji už nemůže nic překvapit. Je to jen další večeře v obyčejný den. Jakmile však babička odejde, Jen zhluboka vydechne.

 

Andie veze vedle sedící Kate a vzadu usazeného Jacka do klubu, kde se setkají s ostatními a pak se pokusí najít tu párty. Kate se Jacka zeptá, co se v jeho životě v poslední době děje a on odpoví, že je tu něco, co by měla vědět. V tom se ale Kate rozpláče. Její přítel, který se s ní právě rozešel, začal svůj rozchodový projev úplně stejně. A potom jí řekl, že je gay. Jack se v zrcátku šokovaně dívá na Andie, která mu pohledem dává najevo, že teď jí nic říct nemůže.

 

Pacey a Dawson už stojí na golfovém hřišti. Pacey právě vítězně míří na svou imaginární osmnáctou jamku, když auto s Andie, Jackem a Kate dorazí na místo. Andie je s Kate seznámí, nezapomene poznamenat, že Jack byl její přítel a ta si vezme na pár vteřin slovo. Řekne jim o její historii s přítelem – gayem a poprosí je, aby brali ohled na její zvýšenou citlivost. Pacey i Dawson ztratí řeč, když to uslyší, každý ale z jiného důvodu. Dawson ji lituje, dva gaye jako partnery, to se každému nepodaří, ale Pacey míří do jiných vod. Ta holka má za sebou rozchod a potřebuje rameno na vyplakání. A to bude náhodou patřit Dawsonovi! V tom se na hřišti objeví poslední překvapení – Joey. Ano, chtěla tuto noc bojkotovat, ale jestli je Pacey Dawsonův ďábel našeptávač, ona bude jeho andělem, který ho uchrání od pádu. Dawson poznamená, že se o sebe umí postarat sám, Pacey už ale vede skupinu směrem ke vstupu na večírek s hrozbou k Potterové. Ani kdyby se snažila sebevíc, dnešní večer nezničí.

 

U dveří Jennina domu se ozve zaklepání a rozesmátá Jen otevře Henrymu. Hned si všimne, že vypadá hrozně bledě, Henry to ale zahraje do autu. Stejně jako babička věří, že Valentýnská noc je v něčem zvláštní a s poznámkou, že vše bude perfektní, jí dá růži. Jen se o ni sice ve vteřině bodne, ale teď je s maskováním řada na ní.

Naše šestice se prohání ve vozících po golfovém hříšti, pěkně rozpárovaná: Joey - Pacey, Jack - Andie a Dawson s Kate. Joey se na Paceyho zlobí, už dlouho nezažila nic průhlednějšího než když Dawsona nacpal do vozíku s Kate. Má o něj strach, je ztracený, podle Paceyho teď ale potřebuje tolik nových zkušeností, kolik jen zvládne. Ve druhém vozíku Jack poznamená, že to nemůže Kate říct, nechce jí způsobit nějaký komplex, Andie je ale nekompromisní – musí to udělat a už by se přes to měl konečně přenést. V posledním voze se Kate Dawsona ptá, jestli je pěkná, její poslední přítel ji v tomto zrovna neubezpečil. „Jsi krásná, Kate. Způsobem, kdy slovo „krásná“ ještě něco znamenalo.“ Celá parta se dostane na místo určení a je přivítána Mattem Caulfieldem. Ten si nepamatuje, že by je zval, když se ale dozví, že znají heslo, můžou vejít. Pod jednou podmínkou – každý musí vypít jednoho panáka. Pacey, Kate a Jack nemají problém, Andie se vymluví na to, že je řidička a Joey odmítá s tím, že by do minuty zvracela. Poslední na řadě je Dawson. Joey nemůže uvěřit, že by do té pitomosti šel, Pacey se na ni oboří – její starost o Dawsona hraničí s šíleností, měla by ho nechat na pokoji. To už se rozčílí i Dawson, nebaví ho jejich řeči o jeho duši a panáka vypije. Joey zklamaně odejde, Andie běží za ní. Pacey jde spokojeně vstříc párty.

Už v restauraci Jen děkuje Henrymu za večeři. Je to přesně tak, jak si to představovala. Dobře pojí a hlavně se zase o trochu lépe poznají. Teprve po chvíli si všimne, že má Henry zavřené oči. Ptá se jej, jestli ho nudí, on ale jen nechával své oči odpočinout. Jen říká, ať se nedrží zpátky, může se položit na stůl a klidně si zdřímnout, ale hned jak to dořekne, Henry spadne ze židle a bezvládně zůstane ležet na zemi.

Joey a Andie jsou zpátky v golfovém vozíku, Joey dost rozčilená. Nechápe, proč je Pacey znova a znova dostává do takových situací. Je to jako by běhal okolo, všechno rozbil a pak se podíval takovým tím pohledem „a co si ode mě čekala, jsem jenom nevinný psík“. Andie se začne usmívat, Joey mluví přesně tak jako ona, než s Paceym začala chodit. Joey se ta poznámka hodně nelíbí, nestačí ale odpovědět, protože je zastaví policejní auto s Dougem za volantem.

Zpátky na párty se Dawson ptá Kate, jestli by se s ním na chvíli neprošla a ona po kratičkém přemýšlení souhlasí.

Před restaurací chtějí Henryho naložit do sanitky. Ten vysvětluje Jen, co se vlastně stalo, chtěl, aby všechno bylo perfektní. Také jí chtěl koupit dárek. Dá ho Jen, je to prsten, jenže Jen je malý. Henry to vidí a je zklamaný, všechno zkazil. Jen mu několikrát zopakuje, že to nevadí, všechno je perfektní. Henryho odvezou do nemocnice a Jen se vydá domů.

Kate a Dawson se prochází po hříšti. Kate ho prohlédla, on je z celé party ten slušňák, který si vezme na starosti zlomenou duši, aby se ostatní mohli bavit. Dawson nesouhlasí, mohl by klidně zneužít situace, jenže Kate poznamená, že kdyby to chtěl udělat, nemluvil by o tom, ale udělal to. „Místo toho všeho mluvení jednej a dostaví se výsledky. Když vezmeš dívku do lesa, nemluv o tom, že ji chceš políbit, polib ji.“ „Je to tak jednoduché?“ „Ano.“ Jenže když se k polibku opravdu schyluje, Kate se na poslední chvíli odvrátí a vyzvrací. V tom se za nimi objeví světla auta a rozesmátý Doug.

Jen se vrátí z večeře a babička sedí v kuchyni. Diví se, že je Jen doma tak brzy. Podle Jen ale ne dost brzy, bylo to příšerné. Babička ji krotí, určitě se tomu na druhém rande zasmějí, Jen ale pochybuje, že nějaké bude. Babička ji upozorní na to, že schůzka je jen jeden moment a ona by měla slevit ze svých vysokých nároků, Jen ale odpoví: „Než se úplně rozněžníš, dovol, abych tě zasvětila do případu. Henry momentálně leží v nemocnici, protože daroval příliš mnoho krve jen proto, aby mi mohl koupit prsten, který je mi mimochodem malý.“ Podle Jen se choval jako malé dítě, celé to naivně rozplánoval, koupil dárek a přitom to není jeho styl. Babička: „Možná si myslí, že ho takového chceš mít!“

Když Doug dorazí přímo na místo párty a zakřičí, že je tu policie, všichni se rozutečou pryč. Až na značně opilého Paceyho, který zrovna visí z větve stromu a jaksi se na útěk nezmůže. A není rád, když uvidí svého bratra.

O nějakou tu desítku minut sedí celá parta v cele Capesideské policejní stanice. Andie a Jack sedí spolu, stejně jako Dawson a Joey, Pacey sedí sám v rohu a uprostřed stojí Kate, která se rozplývá nad tím, že si tolik legrace neužila už pěkně dlouho. Posadí se vedle Jacka, který jí chce něco říct. Andie do něho začne bušit a „nenápadně“ šeptat, že teď jí to říct nemůže, je ale pozdě. Jack se nemotorně pokusí o úvod, ale Kate všechno uhodne dřív než může pokračovat. Je překvapená, kdysi spolu spali, hned se ale otočí na Dawsona a zeptá se jej, jestli je taky gay. „Jsi si jistý, že nejsi?“ ptá se Kate. „Protože to vypadá, že mě líbají jen gayové!“ Joey je otřesená a hned se Dawsona ptá, co si myslel, když využíval ubohou opilou chudinku. „Já jsem nemyslel,“ řekne Dawson, „na jednu kratičkou chvilku jsem nemyslel a bylo mi skvěle.“ Nelíbí se mu, že ho Joey kontroluje a říká, jak by se měl chovat. „Tak, všichni přítomní, je to znovu tady,“ zvolá Pacey, „po sté tuto hodinu hit světových žebříčků – Balada o Dawsonovi a Joey. Dají se tito dva zbloudilci zase dohromady? Opravdu v to doufám.“ Dawson se ho ptá, co má za problém, Paceymu vadí, že s ním Joey jedná jako s nějakou divnou bezpohlavní panenskou kreaturou. Joey se rozčílí, protože Pacey ji celý večer jen osočuje a ona neví, čím si to zasloužila. „Nezasloužila sis to ničím. Ten opilý floutek v koutě je jen k smrti frustrovaný. Máte vy dva vůbec představu, jak vyčerpávající je vyskytovat se ve vaší blízkosti? Být svědkem těch ustavičných tanečků, které provádíte – jeden týden jste spřízněné duše, ten další se jeden druhého vzdáváte. Jen chci říct, myslíte, že by bylo možné, abyste se už konečně rozhodli? Prosím! Protože to, jak se vy dva chováte, by jednoho přimělo zvracet.“ A Pacey to dokáže, ve vteřině se vyzvrací. O něco později k cele přijde Doug s Mitchem a celá parta vyjde z cely ven. Až na Paceyho, kterému prý neuškodí, když noc stráví tady.

Do Henryho nemocničního vejde Jen. Posadí se k němu a omluví se. Měla být trochu starostlivější. Nikdy neměla na Valentýna rande a možná se příliš snažila tento nedostatek napravit. Navrhuje, že na příštích schůzkách, jestli budou a ona by ráda, by se mohli chovat více jako oni sami a ne nějací třicátníci. Henry se ptá, jestli chce vrátit prsten. „Za nic na světě. Je to ten nejhezčí oranžový prsten, jaký mi kdo kdy dal a kromě toho mi připomíná tebe, což jej činí neocenitelným.“ Henry poznamená, že vlastně teď mají rande, bez záplav, zemětřesení, Jen ho ale umlčí.

Jack pomáhá Kate zabalit věci a ona přizná, že když se s ní rozešel gay, není to zase tak špatné, protože to není její chyba. A ani Jackova. To on ví, všechno to bylo v tom, že když spolu chodili, cítil se trochu mimo. Ušel kus cesty, ale když ji znova uviděl, ten pocit, že co tenkrát cítil, bylo špatně, se vrátil a on ji nechtěl přiznáním zklamat. „Ani za milión let by si mě nemohl zklamat, Jacku! Gay nebo ne, jsi skvělý člověk. To byl důvod, proč jsem tě chtěla vidět – aby si mě vzal na to krásné bezpečné místo, kde zamilování nikdy nekončí a srdce jsou nerozbitná. Potřebovala jsem tento víkend.“ „Doufám, že jsi to našla.“ „Našla. Jsem ráda, že se vracím domů a vím, jaký opravdu jsi.“ Obejmou se a Jack ji políbí na čelo.

Dawson vejde do kuchyně, kde se Mitch připravuje na zmrzlinu. Mitch je zamlknutý, přemýšlí totiž o svém synovi. Byl to pro něj docela divoký rok, který začal rozmlácenou lodí a divokým večírkem. Dawson ale upozorňuje, že je dítě a výrazy „šestnáct let“ a „večírky“ k sobě pasují. Mitch souhlasí a je ochotný všechno přičíst mladické nerozvážnosti. To ale není konec: „Pokud ses rozhodl začít chovat jako dítě, nemám jinou možnost než se začít chovat jako rodič. A do té doby, než se rozhodneš, kterou cestu si ve svém životě vybereš, jednu ti určím. Tvoje máma plánuje koupit restauraci. Ty tam budeš pracovat, dělat vše, co bude potřeba, kdykoli. A budeš tam do té doby, než si uvědomíš, že náhle rozhodnutí být dítětem ti nedává právo být bezstarostný a nezodpovědný!“

Do, teď už jen Paceyho, cely vejde Doug a nese kávu. Ptá se, co má Pacey za problém, protože jestli visel úplně bez sebe ze stromu, určitě nějaký má. Zkusí hádat – je to holka a hned napoprvé trefa. Pacey o tom zprvu nechce mluvit, ale když Doug začne odcházet, řekne: „Dobrá, něco ti řeknu. Ona je opravdu hrozně otravná. Není jediná věc na celým světě, na který by neměla názor.“ „To zní jako opravdová noční můra.“ „Ne, musíš tomu správně rozumět, ona je hrozně chytrá, zpravidla má pravdu a když se s ní hádáš, myslí to tak opravdově a čistě, že proti nic nezmůžeš.“ Doug se ptá, jestli je hezká a Pacey odpoví, že daleko víc než to. Nikdo v něm ještě neprobudil to co ona. Doug se tedy zajímá, co s tím udělá. „Co udělám? Zdá se, že tak moc dobře nechápeš, o co tady jde. Kdybych totiž cokoli udělal, je tu velmi silná pravděpodobnost, že by slunce přestalo svítit a mořský příliv by definitivně zmizel. Místní usedlíci by se bili o život a na kolenou prosili, aby se svět vrátil před ten den, kdy jsem já s tímto něco udělal. O tohle tady jde!“ „Možná, Pacey, ale podle mých zkušeností v našich životech nepotkáme moc lidí, kvůli kterým se cítíme tak jako teď ty. Prostě je to tak. A jestli té holce neřekneš, co cítíš, bude to, jako by si strávil zbytek svého života ve svém vlastním vězení.“ Doug z cely odejde, ve dveřích ho ale ještě Pacey zastaví: „Děkuju.“

Druhý den ráno Pacey klepe na Joeyiny dveře. Ta otevře, chce ale dveře hned zavřít. „Počkej, Joey. To, co jsem řekl minulou noc bylo úplně mimo. Byl jsem opilý, ale hlavně, všechno, co jsem řekl bylo špatně. Chci, abys věděla, že je mi to líto.“ Joey přizná, že měla o Paceyho také starost a Pacey se ptá proč. „Já nevím. Myslím, že satan by mohl Dawsona do pekla lákat, jak by chtěl, a on by se ubránil. Ale ty...Možná si prostě myslím, že právě teď o tebe nikdo nemá starost.“ Joey se ptá, jestli je to všechno, ale Pacey má ještě něco, co by rád řekl. Chce začít, na chvíli se odmlčí, vypadá to, že přece jen řekne to, co by chtěl ze všeho nejvíc: „Ty se prostě hrozně loudáš s tou spojkou, jasný? Možná ne dnes, možná ne zítra, ale brzo definitivně zrušíš převodovku. Takže jsem myslel, že bych ti mohl ukázat, jestli chceš, jak na to.“ Joey souhlasí a za chvilku oba sedí v autě a za halasného povzbuzování a razení od Paceyho Joey poprvé správně zařadí. Joey začne rozjařeně výskat, že to dokázala. „Ano, dokázala,“ poznamená Pacey, „gratuluju Potterová, konečně ses někam posunula.“

back


© 2000 - 2002 Jerrzy

_